Jak vždy před začátkem školního roku se koná ve Velké síni slavnost. Koná se zařazování. Je to příležitost, kdy se chce každý ukázat ve svých slavnostních šatech a těšit se na novou várku talentů. A je to také doba, kdy nikdo neudrží pusu v nehybném stavu. +usměje se+ To se pak všichni starší studenti rozčilují, ať jsou všichni zticha, nebo to nezačne. Začalo. Byla jsem mile překvapená, že tentokráte jsme nečekali klasickou bradavičkou půlhodinku navíc. Pan ředitel začal včas. Na začátku měl jako každý rok svou řeč. Přál studentům, aby se jim ve škole i v jejich budoucí koleji líbilo. Samozřejmě jsme ho odměnili potleskem, i když mnozí u toho zívali. Pak přinesl věc, na kterou všichni čekali. Ano, Moudrý klobouk. Přece jen je mu už mnoho let, tak nemá moc v oblibě partu uječených puberťáků. Proto si pěkně počkal, už mu projevíme úctu tichem. Což se po několika vyzváních stalo. Přišla na řadu píseň. Postupně zazpíval přednosti našich kolejí. Naši kolej předvedl takto:
číst dál