Jmenuji se Briseis Kouzelná. Jak někteří vědí, vrátila jsem se na Hrad po dvou letech. Mnohé se změnilo, mnohé zůstalo stejné. Byla jsem celá nadšená, když jsem mohla konečně znovu vstoupit za brány tohoto světa. Hned jsem ale narazila na problém. Kde proboha všichni jsou? Všude na mne vykukovali cizí studenti. Představovala jsem si velký návrat, všichni by mě vítali, a ono nic. Nikdo netušil, kdo jsem. Naštěstí jsem po pár chvílích narazila na známé tváře, a už jsem se cítila lépe. Přece jen, nejsem ten typ, co se hned seznámí s novými lidmi. Ale co jiného jsem měla dělat? Všichni mi odešli nebo zfialověli. Že Orionisové? No, ale když je člověk v nouzi, co by neudělal. Smířila jsem se s tím, že je to, jako kdybych tady byla poprvé. Hned jsem začala všem nováčkům horlivě radit a zavádět s nimi hovor. Ale byl zde samozřejmě i zádrhel. Přece jen, dva roky je dlouhá doba a zde se velmi mnoho změnilo. Začala jsem bloudit po Hradě, přemýšlela o místních studentech, hledala stará a nová místa. Hned jsem si vzpomněla na sebe a na svou vášeň jménem Silácký ring. Sice nejsem zrovna veliká a silná, ale ráda jsem se tu prala. Mojí největší sokyní byla zelená Grace IceFloe. Zjistila jsem, že odešla do mrazáku. Ale momentálně už je zase na hradě. Jen si na ni musím počkat a hned ji zatáhnout do ringu. Vzpomínala jsem i na další místa. Hned jsem se musela jet proletět na Letovou plochu. Najednou mi přišla sova, že jsem obdržela magíka. Vůbec jsem netušila, co to je. Naštěstí existují ochotní studenti. Postupně jsem prošmejdila všechny kouty hradu, a snad mohu říci, že už ho zase znám. Ale co lidi? Dříve jsem tu měla opravdu moc dobrých kamarádů. Momentálně mi bohužel přijde, že jsem přišla mezi skupiny lidí. Může jich být pět nebo více i méně. Ale pouštět si k sobě někoho dalšího se jim asi moc nechce. Tak ale snad to dokážu a najdu si zde nějakou spřízněnou duši. Mám přece čas a odhodlání. Vzpomínám také na své povinnosti. Byla jsem celkem pilnou studentkou, která jeden čas vedla Lví tlapou. Myslím, že právě proto jsem odešla. Tento svět pro mne začal být až moc důležitý. Přemýšlela jsem a řekla si, že není správné odmítnout někomu pozvání na večeři jen proto, že se zrovna zde např. konal trénink famfrpálu. Tak jsem udělala radikální řez a nechala se smazat. Nevím, zda jsem udělala správně. Možná stačilo jen omezit návštěvy zdejšího Hradu. Kdoví. Každopádně jsem zase tady. A já opravdu doufám, že vše bude s mírou, najdu si zde kamarády a pomohu koleji, jak budu moci.
Pro Lví tlapou
Briseis Kouzelná
2024 ©