Čas se opět nachýlil a jsem tu zase s nabídkou zájezdu do dálných končin. Tentokrát zamíříme na východ, do země vysokých hor i zelených nížin, do země, která se docela statečně oklepává po pádu komunismu (o něm později) a snaží se zařadit k ostatním vyspělým zemím. Vyrazíme do Rumunska.

Dříve než vyrazíme, pár základních informací:

Tady je politická mapa (pro ty, co nepoznali, oč jde). Rumunsko je poměrně velké a sousedí s Moldávií, Ukrajinou, Maďarskem, Srbskem a Bulharskem. Na východě pak ještě s Černým mořem. Hlavním městem je Bukurešť, státní zřízení je stejné jako v ČR. Pro ty úplné… neznalce ještě doplním, že jsme parlamentní demokracie, velí nám námi volený parlament, rozdělený do dvou komor: Poslanecké sněmovny a Senátu. Že nám vládne MK, že se nás to netýká? Já bych naopak řekla, že týká. Sice jsme kouzelníci, ale pořád patříme do mudlovského státu, tak bychom aspoň mohli vědět, jak funguje.

No nic, zpátky k Rumunsku. Tamější Poslanecká sněmovna má 334 členů a Senát 137. Že je to moc? Rumunsko je taky velký stát. Dále je Rumunsko rozděleno na tzv. župy, něco jako naše kraje, ale nechtějte po mně, abych je všechny jmenovala, jelikož je jich včetně hlavního města 41.

A tady už je první letecký snímek… Dobře ne, je to další obyčejná mapa. Vidíte ale to pohoří, co se táhne celým Rumunskem? Jsou to Karpaty, překrásné hory. Nejvyšší vrchol na rumunském území je Moldoveanu, tyčí se do 2 544 m n. m.

A už přistáváme. Ale kde jsme se to octli? Podle plánu máme být poblíž hlavního města Bukurešti, abychom si ho mohli projít… že vás nebaví památky a architektura? Tak dobře, nejdřív se teda podíváme do téhle malé vesničky jménem Argel.

Zase protestujete? Cože? Co bychom dělali ve vesnici plné mudlů? Vážení, to je omyl. Nenechali jste mě domluvit. Vesnice Argel je vesnička, ve které žijí pouze kouzelníci (ale aby se neřeklo, mají tu i starou železnici, na kterou posílají zbloudilé mudly ;-)).

Takže něco málo k mojí oblíbené historii :-). Vesnička Argel byla založena roku 1545 (a opovažte se věřit jakýmkoli mudl zdrojům), když komunita kouzelníků, co bydlela za kopcem, se rozhodla přestěhovat. Jednak proto, aby nerušili mudly, a jednak proto, aby mudlové nerušili je. Vypadá to tu sice jako zapadlá díra, ale díra, co rodí slavné lidi. Pochází odtud například Nicolae Brut, vedoucí Odboru utajení kouzelnického světa před mudly na rumunském MK, nebo také Ioana Floare, aktivistka hnutí za záchranu hafoňů, kteří v Rumunsku pomalu vymírají.

-Výprava prochází malebnou vesničkou, potkávají milé snědé lidi, zdravící je naprosto nesrozumitelným jazykem.-

Ano, rumunština patří do kmene románských jazyků, tady mezi samými Slovany vypadá trošku divně, že? Ale nemyslete si, že se tu domluvíte francouzsky nebo španělsky. Ne, to byste si moc nerozuměli (asi jako my a Slovinci). Tady vám kromě rumunštiny bude dobrá snad jen romština. No ano. Každý průměrný Čech si myslí, že tu nebydlí Rumuni, nýbrž Romové, alias cikáni (což vůbec není sprosté slovo, jen původní označení oné naší menšiny).

Ale, ale. Co to tady vidíme? Ptáte se, co zrovna tenhle objekt dělá v kouzelnické vesnici?

Celé Rumunsko je velmi nábožensky orientované, převahu tu mají pravoslavní křesťané. Že jste o nich nikdy v životě neslyšeli? To se snad mudlovská náboženství už nevyučují nebo co?

Takže, co je křesťanství, víme. Náboženství, které je na světě už přesně 2010 let. Všichni křesťané bez rozdílu vyznávají, že Bůh seslal na svět kdysi dávno svého Syna Ježíše, který svou krutou smrtí svět spasil, třetího dne vstal z mrtvých a vystoupil zpátky na nebe, a ten že se jednou zase vrátí. Až to bude, nastane konec světa.

Ale lidé se na některých maličkostech prostě nedohodnou. Třeba katolíci uznávají i svaté, které prosí o přímluvy, kdežto protestanti tvrdí, že je hřích modlit se k někomu jinému než k Bohu.

No, a kromě katolíků a protestantů existují ještě pravoslavní, kteří sice mají na první pohled s katolíky mnoho společného, ale na některé základní věci křesťanské víry se každá strana dívá úplně jinak. Přes to všechno existuje jakási historická snaha obě církve zase spojit. Maličký krůček (skoro bezvýznamný) učinil z katolické strany 2. vatikánský koncil (sněm) v letech 1958–63, ze strany pravoslaví jím pak byla účast konstantinopolského patriarchy na pohřbu papeže Jana Pavla II. v roce 2005. (Troufám si tvrdit, že výše zmíněný papež byl jedním z nejlepších papežů, jaké kdy katolická církev měla.)

To bylo ve stručnosti náboženství. A právě pravoslaví má tady v Rumunsku velkou převahu, takže se nedivte, že i kouzelníci mohou chodit do kostela.

Takže jdeme dál. Asi máte hlad, že? Tak se zastavíme tady v té maličké hospůdce, která nestojí ani za fotku. A co dobrého nám Rumunsko může nabídnout? Takže, jako předkrm si dáme třeba ciorbu, hustou polévku z masa, klobás a brambor:

Jako hlavní chod může tento podnik nabídnout například sarmale, to jsou vepřové rolky se zelím a s kaší mamaliga, která je stejná jako naše bramborová, akorát z kukuřice:

A jako zákusek doporučuji cozonac, kynuté pečivo s kandovaným ovocem a rozinkami:

A labužníkům, kterým je horko a nestačil jim moučník, bych objednala třeba sladkou ledovou kávu mazgram. Jedná se o pravou černou kávu ve vysoké sklenici oslazenou práškovým cukrem.

A pokud tu má někdo nad 17 let, může ochutnat pravé rumunské pivo Ursus.

Najezeni? Nasyceni? Že byste tu chtěli zůstat ještě chvíli a ochutnávat rumunské speciality? Jestli je jich víc? No, samozřejmě, že je jich víc. Třeba taková rumunská brynza nebo želé rahat…

Ale čas tlačí a my se půjdeme podívat do… ne, Bukurešti ne, slečno. Když nechcete, tak dostanete jen obrázek na konci cesty. Nebo to možná ještě stihneme, uvidíme.

Teď se každopádně přesuneme do části Rumunska, kterou kvůli jednomu neopatrnému kouzelníkovi a zvídavému mudlovi zná celá Evropa. Ano, jedná se o Transylvánii, kouzelník je Van Helsing a mudla nikdo jiný než Bram Stoker. Ví už všichni, o co se jedná? Ach ano, tohle je místo proslulé jako sídlo hraběte Draculy, upíra.

Tady vidíme pohádkovou krajinu Transylvánie a tady bývalý Draculův hrad:

Dram je dnes mudlovské turistické středisko (kdo by nechtěl zažít atmosféru „tajemna“, i kdyby to mělo být s dalšími padesáti lidmi, že) a zároveň zde sídlí Odbor pro výzkum a vývoj lektvarových směsí neznámého původu. Že je to nebezpečné, něco tak, hm, nestálého strkat zrovna tak blízko mudlů? No, asi je, ale veškerou zodpovědnost přebírá rumunské MK.

Imponující hrad, co? No, kdyby tady nebyly ty davy mudlů a laboratoř, klidně bych tu strávila minimálně týden :-).

Ale čas se krátí a my bychom ještě chtěli vidět to moře, co tu mají, že? No, tak pojďme.

Tohle je největší rumunský přístav, Constanţa, a ta velká budova je kasino. Ano, obrovské kasino, kde můžete víc galeonů prohrát než vyhrát. Pláže, jak vidíte, nic moc. Ani celé Rumunsko moc pláží nevlastní, spíše těží ropu, která se v Černém moři vyskytuje. Ropa, to je taková černá, mazlavá tekutina, která vznikla z živočichů, kteří umřeli někdy před miliony let a jejichž těla se takto rozložila. Mudlové z ropy dělají snad všechno. Pohony do jejich aut to začíná a tričky (a pravděpodobně potravinami, zde nejsou odborníci na ministerstvu zajedno) končí. Až dojde ropa, budou mudlové v pěkném průšvihu. Ještě ale nejsou, a tak vesele těží dál. Kdybyste se chtěli podívat na nějakou pořádnější černomořskou pláž, to musíte do Bulharska, stejně jako miliony Čechů za totality. Jé, já vám ještě nevysvětlila, co je to ten komunismus! To jste mi měli připomenout! Tak hurá do Bukurešti, hlavního města Rumunska. Tam vám něco ukážu a všechno vysvětlím ;-).

http://www.norc.cz/pano/DA6rDLzn/

Zde odkaz na prohlídku Bukurešti, stačí jen klikat na mapce vedle a posunovat myš. Však to zvládnete.

Historie Bukurešti sahá až do 14. století, rumunská knížata odtud vládla od století 15. Pak Bukurešť roku 1595 vyplenili Osmané (takoví Turci). V 17. a 18. století město jen vzkvétalo, od roku 1862 je hlavním městem celého Rumunska.

V roce 1944 tu proběhlo povstání proti nacistům (to byla druhá světová válka). Po válce se do Bukurešti nastěhovali ti slavní komunisti a socialisti a začali přebudovávat celé město podle sebe (zkuste se projít nějakým starým panelákovým sídlištěm u nás, stejné to bylo tam).

Právě se díváte na tzv. Bílý dům. Postavil ho diktátor Ceauşescu (čti: čaušesku). A tady se patří říct právě něco o tom komunistickém a socialistickém režimu, který Ceauşescu zastupoval. To bylo po druhé světové válce, kdy si dvě velmoci, USA a SSSR (alias Rusko), rozdělovali Evropu. Američani si vzali západ a Rusové východ. Na západě (jako Itálie, Francie, Velká Británie), tam bylo dobře, ale východ si Sověti (jak se jim říkalo) pěkně ohraničili ostnatými dráty, aby se nikdo nemohl jít podívat, jak to v tom světě doopravdy vypadá. A začali svoji vládu. Všechno bylo všech, což je sice hezká myšlenka, ale když něco není přímo vaše, tak se o to ani nestaráte. Proto byste v celém východním bloku nenašli moc spolehlivě fungujících věcí.

Komunistická strana chtěla taky nad vším vládnout a všechno kontrolovat a nic nesmělo být proti ní. Proto byli do vězení zavíráni nevinní lidé jenom proto, že třeba řekli vtip o nějakém politikovi. Nebo taky neprovedli nic, jen byli kněz nebo řeholník. Proti náboženství obecně komunisti strašně rádi bojovali.

Pak to lidem začalo jít na nervy. Začali to v roce 1989 Poláci a ostatní státy se s radostí přidaly. Byla to přesila, a tak všude v Evropě komunistický režim padl.

Ale já jsem se zase zakecala a už je tolik hodin! No nic, je na čase to ukončit, takže: La revedere, România, din nou alta data! (Na shledanou, Rumunsko, někdy příště!)

-Celá výprava se pomocí přenášedla přenese zpět k redakce LT-

Pro LT

Jasmína Archeryová