Skvělý článek! Popravdě, váš návrh se mi líbí, kdyby to šlo takto skutečně zařídit, smířila bych se i s limitem na předměty, 5 mi sice přijde žalostně málo, ale nějakých 15, nu, proč ne - však ať je vidět, kdo tu odezvdává nejlepší úkoly a zároveň zvládne maximum předmětů.
Potíž je ale v tom, že to takto zařídit nejde. Ve vší úctě k profesorskému sboru, minimálně polovina vyučujících tu je hloupější než polovina jejich studentů. Jak má někdo s IQ 90 docenit kvalitu, genialitu vašeho úkolu, máte-li IQ třeba 140. To je třeba i důvod, proč jsem se já vyhnula soutěžím jako B4, proč jsem nestála o Sedmiboj - jak se smířit s tím, že kvalitu vaší práce hodnotí někdo, kdo ani netuší, že je nějaký rozdíl mezi slovem reportáž a slovem vypravování, přestože přesně o tom zadání vašeho úkolu je? Navíc i kdybych se s tímto smířila - co věk? Někteří profesoři jsou mnohdy mladší než jejich studenti - jak po nich potom chtít, aby hodnotili "kvalitně"? A z druhé strany - co se studenty, jejichž reálnhý věk je 10,11,12 let? Ti budou neustále v té nejhorší kategorii (protože jak by se mohli měřit s úkoly, které profesorovi zašlete třeba vy), věční obyvatelé ocasu bodovacího žebříčku, nebo budou profesoři nuceni zohledňovat i reálný věk svých studentů a ohodnotit tak známkou V dvě kvalitativně zcela odlišné práce, s ohledem na to, že jedna práce pochází z pera 10letého člověka, zatímco druhá z pera člověka 25letého? A znovu se vracíme k tomu - jistě, někteří profesoři by toto poměřování zvládli, ale alespoň většina z nich? Tomu nevěřím.