Sedmé okénko adventního kalendáře se otevírá..

Kde se vzala Fleutýnka

Víla Fleutýnka roznáší o Vánocích dárky na našem hradě. Málokdo však ví, proč je tomu tak. Vznikají proto četné pověsti o jejím původu. Onehdy jsem jednu zaslechl.

Víly oplývají jen minimální inteligencí a neumějí mluvit, jak všichni víme z knihy Mloka Scamandera Fantastická zvířata a kde je najít. Ministerstvo kouzel je proto klasifikuje jako zvířata. Jsou hašteřivé, žádná milá stvořeníčka.

Jednou jedna zabloudila na náš hrad. Byla poněkud větší než ostatní víly, asi jako člověk, protože jejím dědečkem byl lesní troll. Běhala a létala po hradě, všechny tahala za uši a za nos. Vydávala při tom pískot, jakým se dorozumívají víly, který zněl jako špatná hra na flétnu. Začalo se jí proto říkat Fleutýna.

Její dovádění časem začalo všem lézt na nervy. Chtěli ji proto z hradu vyhnat. Zželelo se jí však panu profesorovi Glowrovi, který měl blízký vztah ke všem lesním tvorům. Poradil vedení školy, že víly jsou marnivé a že zkrotnou, když se po nich chce, aby sloužily jako dekorace. Pyšní se pak svou krásou. Protože se právě ve Velké síni stavěl stromeček, poprosil Fleutýnu, aby se na něj posadila jako ozdoba.

To se jí líbilo. Když pak na Štědrý den viděla, jak se rozdávají dárky, měla pocit, že je jí věnovaná malá pozornost. Začala zpod stromečku brát balíčky a nosit je jejím majitelům. Všem se to moc zalíbilo, proto ji poprosili, zda by nechtěla takto rozdávat dárky každoročně. Fleutýna se cítila polichocena, a souhlasila.

Od té doby létá celý rok po světě a shání dárky, aby je pak roznesla všem obyvatelům hradu. Ti si ji díky tomu oblíbili a začali jí říkat zdrobněle Fleutýnka.

Pro Lví tlapou

Nebelbrach Mechacha