Jak slaví Vánoce kentauři
Vánoce jsou svátky míru, pohody a dárků. Kupodivu to platí i pro kentaury. Protože však to jsou hrdí tvorové, kteří se brání jakémukoli náznaku, že by snad mohli v něčem napodobovat lidi, trochu si je upravili.
Podle kentaurů se Vánoce slaví na památku Velkého Kentaura, který se jmenoval Cheirón. Žil kdysi v řecké Thessalii. Jeho otcem byl sám vládce bohů Zeus. Cheirón byl velmi moudrý a znalý mnoha umění, od lékařství po hod oštěpem. Vyznačoval se klidnou myslí a velkým smyslem pro spravedlnost. Proto k němu chodili do učení největší řečtí hrdinové, například Achilleus nebo Héraklés. A byl to právě Héraklés, jehož otrávený šíp nešťastně způsobil Cheirónovu smrt, což kentauři vykládají jako důkaz toho, že se lidem nedá věřit.
Kentauří oslava Vánoc začíná v lese a nese se ve sportovním duchu. Závodí spolu ve slalomovém závodě mezi stromy, lukostřelbě a zápasu. Tomuto trojboji se říká kentauráda. Dárky kentauři nedávají jedné konkrétní osobě; snesou je na hromadu a vybírají si pak, který chtějí, v pořadí podle toho, kolikátí skončili při kentaurádě.
Po konci sportování vyjdou kentauři na paseku, zvednou hlavy k nebesům a meditují. Pročistí svou mysl a uspořádají si myšlenky, řídí se totiž výrokem římského satirika Juvenala: „Je žádoucí, aby byl ve zdravém těle zdravý duch.“ Mimochodem, mají velkou legraci z toho, jak onen výrok pozměnil například jistý Čech jménem Miroslav Tyrš a jak tomu všemu lidé vůbec nerozumí.
2024 ©