Osovnost - Vypracování 4. kola

Je to pravda, je tu další pták! Tedy spíš sova a jejich hejno se zase sneslo na naše hlavy s vypracováním 4. kola.

V posledních čtrnácti dnech se měly naše drahé sověžíčí zamyslet nad tím, co by dělaly, kdyby...

• ztratily svěřený dopis?
• cestou k adresátovi zabloudily?
• omylem doručily dopis na špatnou adresu?
• omylem odnesly z cizího sovince majitelovy klíče?
• se jim udělalo uprostřed cesty nevolno?
• za letu srazily jinou sovu?
• omylem přistály na hlavě mudlovského úředníka?

Měly tedy různé možnosti na výběr do svého zamyšlení. Celkově se do tohoto kola dostalo šestnáct vypracování. Tak poctivě čtěte, ať si moudře zvolíte svou favosovku!

____________

Adrian Collet - Tom

Anet Small Witch - Oštěp

1.Začal bych šílet, a letěl bych za Anetkou, a museli bysme to nějak vyřešit.
2. Bych se snažil najít cestu.. Nebo bych letěl zpátky.
3. Asi bych se bál letět zpátky, ale nejdříve bych letěl zpět vysvětlit, že to byl omyl, že sem se spletl..
4. Asi bych se je pokusil vrátit zpátky.
5. Snažil bych se to asi vydržet :D Nebo si udělal přestávku..:DD
6. Zeptal bych se, jestli je v pořádku, a pokusil bych se to nějak napravit, třeba bych sovičce koupil kytku.
nebo si s ní někde vyšel :D
7. Odletěl bych pryč :D  

Any Dawson - Jsem*úžasná*modrá*slečna!

Bilkis Blight - Shaak Ti

Elennar Hollkin - Gomen nasai

Víte nemám rád takové to, co by kdyby. Má li se něco stát tak se to stane a až v tu chvíli na to můžete nějak reagovat. Jistě že si každá sova před spaním neprobírá možné krizové situace a jejich řešení. Byla by to hloupost. Vždyť každý den se stane tolik náhod a neočekávaných věcí. Sovy mého založení berou prostě život tak jak je a snaží se o to, aby si dopředu nevymýšlely možné problémy.
No, dobrá kdyby se mi tedy čistě hypoteticky stalo, že bych dejme tomu prodělal srážku s jinou sovou. Co bych dělal? Sám se nad tím musím zamyslet... Tak záleželo by na tom, jak bychom se srazili... Třeba při čelní srážce s Výrem velkým latinsky Bubo bubo, při špatných povětrnostních podmínkách, nebo v noci... Hm, to bych měl vyřešeno. Dočasná ztráta vědomí, střemhlavý pád a tak dále. I kdybych neměl zlomené křídlo musel bych mít velké štěstí kdybych vyvázl. Jsem totiž na svůj vzrůst velice rychlý a snažím se i využívat vzdušných proudů, což celkovou rychlost letu výrazně zvýší. Také mám speciálně zastřižené letky, aby méně odporovaly vzduchu.
Třeba s Puštíkem obecným latinsky se jmenuje... Moment mám to na zobáku. Strix aluco to je ono by to bylo něco jiného. Tam by byla reálná šance na přežití. Asi by to bylo docela výrazné ťuknutí a možná bych si pocuchal pár pírek, ale vědomí bych asi neztratil a i kdybych měl pochroumané křídlo dokázal bych přistát někde na zemi. Samozřejmě bych se pak řídil sovími směrnicemi pro srážku s jinou sovou. Znamená to v případě lehčího zranění zjistit stav druhé sovy s níž došlo k srážce. Pokud je zraněná tak povolat nejbližšího kouzelníka v dosahu.
Kdybych došlo třeba ke srážce s nějakou malou sovou jako je Výreček malý latinsky Otus scops , že... To by se nic neřešilo. Při mé rychlosti by se milý výreček prostě ode mě odrazil a já bych pokračoval dále... Oni jsou strašně mrňaví. Bylo by to jako odpinknout pingpongový míček. Chvíli by mu trvalo než by se zorientoval, ale pak by zase našel směr a letěl by dál. Jako ty mouchy, nebo chrousti.
To je ode mě asi vše. Nemám ve zvyku dlouhé povídání.
S pozdravem
Gomen nasai  

Eliah Tailesová - Another Owl In The Wall

Elizabeth Gibsovoná - Marlene

Esperanza Milagrosa - Poselství

Milé sovy, so byste dělaly, kdyby...
- jste ztratily svěřený dopis?
Huuu… jsem optimista, to se mi přece nemůže stát! A pokud ano? Určitě bych si toho hned všiml a letěl ho hledat. Přece mi jen tak neunikne, že mi ze spárů něco vypadne, ne?!
- jste cestou k adresátovi zabloudily?
Huuu… našel bych nějakého ptačího kamaráda, který by mi pomohl najít ten správný směr.
- jste omylem doručily dopis na špatnou adresu?
Huuu… určitě bych si toho všiml, a pokud by se tak stalo až při příletu na špatnou adresu, určitě bych se postaral, abych s dopisem doletěl na tu správnou, jsem přece spolehlivá sova.
- jste omylem odnesly z cizího sovince majitelovy klíče?
Huuu… jakmile bych to zjistil, hned bych se vydal svou chybu napravit, majitel je bude jistě hledat a já se mu budu chtít za omyl omluvit.
- se Vám udělalo uprostřed cesty nevolno?
Huuu… tak to bych se určitě snažil někde bezpečně přistát a odpočinout si a nabrat síly, přeci nebudu cestovat, když mi není dobře. Má majitelka i adresát to jistě pochopí.
- jste za letu srazily jinou sovu?
Huuu… i takové věci se stávají. Ze všeho nejdřív budu zjišťovat, jestli se něco nestalo druhé sově a zda je v pořádku, v případě nutnosti se jí pokusím pomoci, pokud toho budu schopen.
- jste omylem přistály na hlavě mudlovského úředníka?
Huuu… to by byla ale legrace! Ne, teď vážně… dělal bych, jako by se chovala i obyčejná mudlovská sova… byl bych vyplašený, snažil se uletět, přeci tam nebudu otálet, aby mě tam někdo chytl. Mudla z toho bude mít maximálně šok a úžas, že vidí sovu.

Hekatea Centaurix - Athénka

Houky hú,
doručování pošty beru velice vážně. Když letím se svěřeným dopisem či balíčkem, často nekoukám napravo, nalevo, jen mířím přímo k cíli.

(1) Bohužel jsem občas natolik zaujata svým posláním, že se pořádně nedívám ani na cestu... a tak by se skutečně mohlo stát, že bych přehlédla jinou sovku, podobně zabranou do svého úkolu, a srazila se s ní.
(2) V takovém případě považuji za samozřejmost, že bych onu sraženou nešťastnici vyhledala a pečlivě zkontrolovala, zda se cítí v pořádku, nemá žádné zranění a není v šoku.
(3a) Řekněme, že by nás potkala opravdu smůlovatá smůla a moje kolegyně se zranila. V tom případě je na místě svěřenou zásilku pečlivě ukrýt a zkusit zavolat o pomoc.
(3b) Pokud by žádná nepřišla, pak bych pacientce pomohla najít alespoň trochu pohodlné a chráněné místo, kde by byla v teple a bezpečí. Pak bych z úkrytu vzala svůj dopis (ujistila se, že beru skutečně ten svůj) a co nejvyšší rychlostí bych se vydala jej doručit a obratem adresáta přivedla ke zraněné sovce. Poté bych odnesla na správnou adresu i tu její obálku.
S trochou štěstí bychom však obě ze srážky mohly vyváznout bez zranění i většího dušeního otřesu a stačilo by nám pak jen najít na zemi obě naše zásilky, pečlivě zkontrolovat, že máme každá tu svoji, a pokračovat k cíli.  

Jostein Lauierová - Faramir

Jste omylem odnesly z cizího sovince majitelovy klíče?
Tak zaprvé musím říct, že se mi to ještě nikdy nestalo, a doufám, že se mi to nikdy nestane. Byl by to asi průšvih.
Postup by asi takový, že bych hned jak bych to zjistil, letěl zpět a pokusil se klíče nenápadně vrátit. Přece jen, kdyby se na to přišlo, mohl by si majitel myslet, že to chtěla má milovaná Josteinka. A to by bylo velice špatné.
Takže, snažil bych se klíče vrátit. Ale, pokud by to nešlo, udělal bych to tak, že bych se majiteli přiznal. Však co, to se přece může stát, ne? Všichni děláme chyby nebo prostě si spleteme věci.
No, a pak b ještě byla možnost, přinést je Josteince, a nechat to na ní, že jo? Třeba by si stím poradila lépe než já :-D
No, co jiného k tomu napsat?
Faramir

Meggie Ufíková - Jízdenka

Miláčkové,
tohle by se mi hůůůrčitě nikdy nestalo, protože díky síle kokoshůůů mám obrovské dorhůůůčovací schopnosti. Ale ten hůůůkol musím splnit, takže si přečtěte moje posthůůůpy.
1) Kdybych po cestě ztratila dopis, tak bych si phůůůjčila od Meggie khůůůs pergamenhůůů a sama bych nějaký hezký dopis napsala. Asi bych napsala mši nebo nějaké vyprávění o mém pobythůůů v Cařihradhůůů nebo něco o Shůůůdhovi nebo Sovamedovi nebo Sovisthůůůsovi.
2) Kdybych po cestě zablohůůůdila, tak bych se někoho zeptala na cesthůůů. To je přeci jasné. A v Bradavicích je hodně lidí, takže bych se mohla někoho zeptat.
3) A jak bych zjistila, že jsem odnesla dopis na jinohůůů adreshůůů? Když někam dorhůůůčím dopis, tak chvíli čekám, jestli mě hned nepošlohůůů s odpovědí zpátky, nebo letím pryč. Nikdy mi nikdo neříká, že dopis není pro něj.
4) Hůůů, proč bych odnášela klíče? Já dorhůůůčím dopis, počkám, jestli mě nepošlohůůů zpátky s odpovědí nebo jestli nedostanhůůů trochůůů zobhůůů nebo kokoshůůů a letím zpátky. Ani nevím, co přesně je klíče. Nic ze sovince neodnáším kromě dopishůůů. Necháphůůů, co bych měla dělat.
5) Díky síle kokoshůůů mám obrovské dorhůůůčovací schopnosti a nikdy mi není nevolno. Vždycky dostanhůůů před cestohůůů kokos a pak mi je dobře. Díky síle kokoshůůů doletím daleko a mám obrovské dorhůůůčovací schopnosti. A kdyby mi bylo nevolno, tak si dám kokos. Já s sebou vždycky nosím kohůůůsek kokoshůůů.
6) To by se mi nikdy nestalo, protože mám obrovské dorhůůůčovací schopnosti. A kdybych někoho srazila, tak bych byla taky sražená a nemhůůůsela bych nic řešit.
7) Nevím, co je mhůůůdlosvkého hůůůředníka. Nerozhůůůmím, co je mhůůůdlovského. Kdybych přistála někomu na hlavě, tak bych mhůůů dala kokos. Kokos je dobrý a všem chůůůtná a já bych mhůůů dala kokos a on by byl spokojený.
Marábie von Jízdenka  

Michael Jones - Luna

Milé sovy, so byste dělaly, kdyby...jste za letu srazily jinou sovu?
To je jednoduché, rozkazy v podobných situacích znějí jasně. Pokud se s vámi za letu někdo srazí, je to zaručeně záškodník, kterého je třeba zneškodnit. Nelze se ohlížet na to, zda je to sova, Jumbo Jet nebo Hebridský drak. Rozkaz je rozkaz a vyjímky se nepřipouští. Pokud tedy narazíte na takovéhoto diverzanta jedním rychlým mavnutím křídlem ho srazte k zemi a zakopejte. Pro slitování není místo. Po "zákopu" zkontrolujte, zda se zakopaný nesnaží vyhrabat (obzvlášť u letadel; cestující se někdy pokoušejí o podobné manévry) a kdyžtak ho zneškodněte znovu. V případě, že jste zvládli všechny tyto kroky, gratuluji, můžete v klidu doručit svůj vlastní dopis... (Výňatek z příručky "Bojová sova aneb jak se stát spolehlivým doručovatelem" od Krákora Držzobáka, mého osbního mentora)
Napsala Luna von Pařát
Přeložil Michael Jones  

Nebelbrach Mechacha - Nebelbrachův ne příliš rychlý, ale spolehlivý expres

Já jsem sova vzdělaná,
naučila jsem se číst
ještě v mládí u pána.
Pokud bych ztratila list,
nebylo by to tak zlé,
neboť všechny dopisy
v obálce mám rozřízlé.
Porušuji předpisy,
když si každý přečtu hned,
jak mi ho odevzdá pán,
až potom se dávám v let,
kam je dopis odeslán.
Má to jednu výhodu:
naučím se, co v něm je.
Kdybych měla nehodu
a dopis se ztratil mně,
do sovince cizího
zcela klidně doletím,
a pak ho ve vteřince
drápkem v trusu sestavím.
Napíšu ho bezchybně,
neboť jsem tak vzdělaná,
všeho písma vládkyně,
všech dopisů záchrana. 

Nerys Heliabel Ghostfieldová - Spontánnost

Téma: Co bych dělala, kdybych omylem odnesla z cizího sovince majitelovy klíče
Taková věc se strace může stát bohužel opravdu často. Nikdy neztrácíme dopisy, nikdy nebloudíme, však máme taky zobáček, abychom se zeptali třeba holubů a vrabců kudy kam. Ale lesklé klíče, to je záhuba našich ctnostných charakterů! Musím tedy hned v úvodu přiznat, že nemohu potvrdit, že by se mi taková věc stala „omylem“, i kdybych se sebevíc tvářila, že je to čirá náhoda. Nabízejí se dvě základní možnosti řešení. Buď bych vymyslela, jak klíče nenápadně vrátit, nebo (v případě, že by to byly klíče, kterých se nedokážu vzdát), bych musela vymyslet, jak klíče co nejlépe nahradit. Otázka svědomí by mi nejspíše vnutila možnost číslo jedna, vrátit klíče zpět majiteli. Nejspíš během noci bych tak pronikla nenápadně do onoho sovince a klíče tam opět položila tak, aby je majitel našel. (Co taky mají klíče co dělat v sovinci plném hovínek a myších kostřiček? Jen blázen by si je tam nechával!) V druhém případě by to byla práce složitější, musela bych sehnat materiál, třeba starý chléb, který by mi posloužil k vymodelování tvarů odnesených klíčů. My straky umíme používat svůj zobáček velmi čile. Poté bych chlebové klíče také zanesla do sovince. Věřte nebo ne, kouzelníci sami si často dokáží přeměnit kde co v kde co. +nervózně úsměvné zakrákání+ Ideální by samozřejmě bylo řešení, kdy bych onomu majiteli zanesla klíče a tvářila bych se u toho šlechetně, že jsem je třeba někde našla, kde on je ztratil. Byla bych za hrdinku! Tuším ale, že tahle možnost by se Nerys moc nezamlouvala, protože mě zná až příliš dobře.  

Patricia Baloure - Krídlana

Petr Soukup - Semtele

Co bych dělal kdybych ztratil dopis?No,představte si,že byste měli domů donést vysvědčení,ale na tom vysvědčení by byly samí Trolly? No zlomilo by mi to srdce,ale musel bych letět někam moc daleko-teda pokud bych ten dopis nenašel a že bych ho hledal dost dlouho-a vrátit bych se po 20 letech nebo už vůbec nikdy,jelikož kdyby mě chytila soví rad…+sovák se zajíkal+soví rada a odsoudila mě za ztracení dopisu a zbavila mě hodnosti poštovní sovy možná bych pána už nikdy nepotkal.Proto se nám zásilka pevně přivazuje na nohu,kdyby nám upadla hned to poznáme.  

Samantha Ulvenová - Jurášek

Omylem jsem přistál na hlavně mudlovskému úředníkovi
Oh, co v takovéto chvíli asi tak dělat? Hlavní je zachovat klid a duchapřítomnost. Ono je to u naší populace docela složité. Jak bude asi mudla přemýšlet, když mu za jasného dne na hlavě přistane sova a ještě k tomu s dopisem v zobáku nebo v pařátech? To se asi bude těžko vysvětlovat. No ale musíme zachovat klid.
Nejlepší by asi bylo, kdybych zachoval klid, ale navenek paniku. Začal bych strašně mlátit křídly a strašně se vzpouzet. Je jasné, že by se mě mudla pokusil chytit, ale to se nesmí nikdy stát. Věřte, že moje drápy jsou opravdu ostré, takže kdyby se o něco takového mudla pokusil, ou je…to by byla věc :D To bych mu nepřál zažít, Hůhů.
Ale abych se dostal k jádru věci. Začal bych strašně mlátit křídly a strašně sebou cukat. Hlavně aby si mudla nevšiml toho, že něco nesu. To by byl děs. Svůj balíček, dopis nebo co mi Sam svěří, vždy doručím, i kdyby se dělo, co by se dělo. Takže danou věc musím svými křídly zakrýt a mávat a mávat. U toho ještě neuškodí strašně smutně a vylekaně houkat a vrkat, jak kdybych měl přijít o život. A třeba i nějaký ten kaďánek hodit úředníkovi na hlavu, že jsem se strachy poto…
No a mudlové jsou tak důvěřivý, že mě beztak začnou litovat a rychle mě pustí, abych se mohl vrátit do svého hnízda a v té chvíli ničeho nelenit a rychle vypadnout, to je moje heslo.
Takže co z toho plyne? Zachovejte panikuuuuuu, huuuuuu !!!

_______________

Pokud jste to dočetli až sem a máte chuť si ještě číst, tak si to přečtěte ještě jendou! Jinak samozřejmě děkujeme, že jste četli až sem, děkujeme našim Osovnostem a Vy nezapomeňte hlasovat pro tu nejlepší v tradiční anketě!

Pro Lví tlapou

Oliver McCollin a Kirsten Woodová