Osovnost - Vypracování 2. kola

Napsal Kirsten Woodová (») 30. 12. 2012 v kategorii S.RUB. - Pro soutěživé..., přečteno: 2657×

Čas letí, sovy létají, my si lebedíme.

Osovnost-logo

V posledních dvou týdnech měly soutěžící Osovnosti za úkol navštívit co nejvíce hradních obyvatel. Dorazilo nám celkem osmnáct vypracování druhého kola a mezi nimi se daly najít opravdové perly.
Přečtěte si, co na Vás napráskaly!


Anet Small Witch - Oštěp

Seznámil jsem se s Charlottkou a jejíma sovičkama..:) (z Mrzimoru) Musím říct, že k ní byla cesta nejkrásnější..:))
Právěže nejlépe se mi letělo k Charlottce..:)
Nejkrásnější sovinec je u hodně lidí, každý ho má jiný, a každý něčím dokonalý..:)
Povinnost? To se nedá říct, neposílám sovy povinností, to v žádném případě..:) Jen tak udělat třeba někomu radost, že mu zahouká sovinec...:)

 

Any Dawson - Jsem*úžasná*modrá*slečna!

Vánoční čas mám nejradši! Je to sice nejvíc náročná část roku, celé dny (a noci!) někde poletuju, doručuju pohledy, dopisy, balíčky (a to samozřejmě hlavně na poslední chvíli, neboť Any zásadně nic nestíhá, ale pššt! hlavně jí to neříkejte). Lidé milují vánoční přání a hlavně dárky, a tak si stačí počkat chviličku, než si vzkaz přečtou, dozbalí dárek, budou áchat a óchat a skákat a radovat se a pak... Se podívají na mě a já budu jako posel dobrých zpráv odměněna. V předvánočním čase má každý všude poházené různé cukroví, pamlsky a jiné dobroty. No a komu jinému je dát, než-li doručovatelce dárků? :)

Nejlepší je donášet dárky do sovince jedné fialové. Ta peče výborné sušenky, které se v zobáčku jen rozplývají. Navíc mě vždycky pohladí, dá mi napít a nechá mě odpočinout a pak ještě dává jednu sušenku na cestu, abych prý měla dost energie. A kdo že to je? No to vám přeci nepovím, ještě byste mi ty sušenky vyzobali!

 

Bilkis Blight - Shaak Ti

 

Bilkis-osovnost

(zvěčte poklepáním na obrázek)

 

Elennar Hollkin - Gomen Nasai

Co mi daly poslední dva týdny? Poznal jsem mnoho sovinců a mnoho nových sov. Moje paní vzala hradní obyvatelstvo útokem. Zaměřila se tedy především na pány, ale vcelku na to byli ohlasy kladné.
Tedy nejvíce jsem se zapotil u pana Nekromancera. Jeho sovinec je dosti... No, jak bych to řekl. Víte je tam spousta kostí a malých kostřiček, kdo ví z jakých zvířat. Doufám, že nebyli soví... Dopis jsem rychle předal a rád jsem rychle odletěl.
Stejně. Nejraději mám náš sovinec, kde mám svoje bidýlko a svůj klid. Sice je nás tam po Vánocích už sedm, ale je to veselá společnost. To není jako u nejmenovaného zdejšího studenta, který chová jednu opelichanou sovu, která neodpoví ani na pozdrav...
Kdepak, být sovou je řehole, ale když za to dostanu něco dobrého jako u pana Nebelbracha tak je to vlastně radost.

 

 Eliah Tailesová - Another Owl In The Wall

Vánoce jsou těžkým obdobím pro každého opeřence. Jedni musejí plachtit stovky kilometrů za jižními kraji, a my, sovy, netopýři, všechno důležité poštovní ptactvo, musíme roznést spousta sentimentálních keců vánočních přání a blahopřání k Novému Roku. Sovinec mé majitelky se poměrně rozrostl, a tak jsem si říkal, že nosit tyto papíry budou služebně mladší, ale jakoby zrovna na Vánoce chtěla ukázat svou největší ptačí chloubu, a posílala jen mě.
Nejdříve jsem byl poslán k mladým kouzelníkům, tzv. patrončatům, pro které jsem nesl hrozně těžké dary. Navíc v jejich sovinci je hrozná nuda, skoro žádné jídlo, jsou to ještě chudá a nevyklubaná kuřata. Pak nastala krásnější chvíle. S drobným darem jsem byl poslán k několika starším, vznešeným, kteří mě příjemně pohostili. Nejvíc se mi zalíbila společnost ptačího kolegy Rychlopsa, majitele si už nepamatuju, takový divný, velký, koukal na mě jak na kus potkánka. U něho v sovinci jsme si hezky postěžovali na utrpení těch oblíbených. Vypadalo to, že i on nese těžké břímě popularity.
Pokud nepočítám další desítky odpovědí, reakcí, přání, děkování, není to vlastně tak hrozné období, ale to tak občas sovu přepadne myšlenka, zda by nebylo lepší být obyčejná opelichaná sova od vedle.

 

Elizabeth Gibsonová - Marlene

Hůů, tak co mi daly poslední dva týdny? No, hodně věcí. Eliz nám dokonce dala nové krmení, prý když jsou ty Vánoce. Navíc jsem ještě získala nového kamaráda, Emmel se jmenuje. Je to ještě takové malé pískle, které dokonce nosí balíčky ochotně! Brr.
Počkat, oni myslí jako ohledně těch dopisů? To si nemohla říct rovnou?! Hůů. Tak dobře. Ty dopisy jsem nosila ráda, akorát Eliz se tvářila jaksi uštvaně, když psala. Já ti nevím, ale co jiného jsem měla dělat než ji šťouchat zobákem, když tam natropila další kaňku? Tohle nebyly úkoly, tam ať si dělá, kolik kaněk chce.
Rozhodně krásný výlet byl k Nerysčině Spontánnosti, kde bych i klidně zůstala. Jo, je to nádherná straka, škoda, že je to holka. Inahe měla sovinec vyzdobený obrázky vlků, tam jsem se trochu bála. Vicky ho zase měla úžasně čistý a uklizený, hold pečlivá osoba se pozná. Když to tak shrnu, tak to byly příjemné dva týdny. Přeci jenom období, kdy můžete uštvat svojí majitelkou je docela vzácné. Mějte se Hůůově!

 

Esperanza Milagrosa - Poselství

Húúú… já jsem se nalétal nejvíce o Vánočních svátcích. Moje majitelka dostávala tolik přáníček a dárečků, že jsem vždycky letěl vyřizovat děkovné dopisy. Ale na druhou stranu, i já jsem létal s přáním k Silvestru a Novému roku, takže jsem i v několika sovincích pobyl o něco déle. Nejvícekrát jsem zamířil do Sovinců červených, ale ani jinak barevné sovince nezaostávaly. Všechny byly krásné, (až se mi začínaly plést, čí je jaký), jak se na své majitele patří. Všude se ke mně chovali hezky a i nějakou tu soví mlsku mi dali. Až jsem začal mít obavy, že dost přiberu a nebudu pak moci nějaký ten týden létat tak, jako normálně. Musím říct, že s povinností mně poslala majitelka jen jednou, tuším, že to bylo panu Davidovi, protože chudák něco zaměnila v úkolech. Až mi začalo být líto ostatních soviček v sovinci mojí majitelky, že si také nemohou protáhnout křídla s dopisem. Navíc, když k nám do sovince přibyl o Štědrém večeru nový společník v podobě samičky Výříka Koledníka, naše místa se o něco zmenšila. Naštěstí nás však chodí naše paní často navštěvovat a věnuje se nám všem, takže jsme všichni na nějaké závistivé lety hned zapomněli.

(Pozn. red.: Poselství a Esperanza nám poskytli k nahlédnutí krásné přání, které rozesílali po hradě. Potěšit se s ním můžete zde)

 

Hekatea Centaurix - Athénka

Uplynulé dva týdny patřily díky Osovnosti k těm nejlepším, jaké jsem dosud zažila. Létala jsem tam a sem, tu s přáníčkem, tu s nějakou tou drobnůstkou pro radost, a to dokonce i do sovinců, kam bych si nejspíš sama jen tak netroufla – k obdivovaným profesorům své Heky. Ach, přála bych Vám vidět, s jakou vřelostí a vlídnou štědrostí jsem se u nich setkala! O takovém přijetí se mi ani nesnilo, svou bezprostředností mě až zaskočili… a já se chovala jako truhlík, obávám se.
Za všechny mi dovolte jmenovat Propheta, majestátní sovu madam Mintaky. Na první pohled vzbuzuje ohromný respekt, šíří kolem sebe tajemnou atmosféru, jako by znal a viděl i věci, které zůstávají zrakům smrtelníků utajeny. V jeho přítomnosti jsem se pokusila létat ještě tišeji než obvykle, houkat jemněji než ševelení lehkého vánku a vůbec vystupovat nanejvýš zdvořile. A přitom Prophetově dobrosrdečnosti a laskavosti se vyrovná jen máloco či málokdo.
Nu a na závěr ještě připojuji přáníčka, která jsem roznášela: [link],
zde totéž v bledě modrém: [link]
a konečně dárek, o který jsem se chtěla podělit s ostatními sovkami a jejich obdivovateli: [link]

 

Jostein Lauierová - Faramír

Poslední dva týdny mi daly hlavně to, že jsem mohl k pár lidem, které mám já i Josteinka rád. Bylo skvělé létat s radostí. A taky jsem se seznámil s pár sovičkami. Ale většinu už sem předtím znal.
Seznámil sem se nově s Bellingo, Oštěp, Fanfára a LIRuj, že sis ze mnou zahrál! Teď se Ti LIR pomstí.
Poslední zmiňovaná sova, byla jakási divná. Koukala na mě tak, že by mě nejraději sežrala, ale zřejmě se mi to jen zdálo, protože mi nakonec nic neudělala, a mohl jsem se u ní i napít vody.
A ve kterém sovinci se mi to nejvíce líbilo? No asi v sovinci od Patricie. Ta má moc ráda svoje sovky a tak tam mají pěkně uklizeno a pohodička klídek. Ale všude bylo něco krásného a mělo to své kouzlo!
Určitě jsem rád, že jsem tyto cesty podnikl. Teď jen přemýšlím, jestli jsem na někoho nezapomněl :) Ale jelikož jsem popleta, tak určitě ano!
A tím pádem se omlouvám, a chci všem vzkázat: Hů hůůů hu hu! Hůůů hu hů huhu!

 

Meggie Ufíková - Jízdenka

Vypracování zde

(Vzkaz od majitelky Meggie: "A ještě, prosím, nešlo by tam někam napsat, že Jízdenka je opravdu senilní, stará a pitomá sova, které to nemyslí, neuvědomuje si, že Vánoce už jsou za námi, hodně toho prožila, když je dcera sováka Adama a sovy Evy, a zkrátka to nemá v hlavě v pořádku? Ona pak chudinka vypadá jako trotl a nikdo jí nechápe." Tak tedy píšeme, milí čtenáři! Berte Jízdenku v potaz!)

 

Michael Jones - Luna

22 zpráv za 24 hodin!

Vžuum!
Vžuuuuum!
Vžuuum!
Bumerang. Přesně tak jsem si dneska připadala. Víte jak funguje takový bumerang? Vezmete zahnutý klacek, zahodíte ho a on se vrátí. Tak ho zahodíte znovu a on se znovu vrátí. A protože vám tato činnost přináší nevysvětlitelnou primitivní radost opakujete tento úkon třeba celý den. Přesně tohle se stalo mně. Můj pán jako obvykle nechal úkol Osovnosti – vyslat mě do co nejvíce sovinců s přáním - na poslední chvíli a místo dvou týdnů jsem všechno měla stihnout za 24 hodin. Jistě si dokážete představit můj výraz, když mě vzbudil v 1:59 ráno, přidělal mi na nohu zprávu a vyhodil mě vstříc svému osudu a nepříjemné noční zimě. A jak to pokračovalo dál? Žádných 24 hodin odpočinku pro Lunu, kdepak, to toho bídáka ani nenapadlo, prý „Hned se vrať mám pro tebe další“ říkal, a „Ne, že budeš někde zdržovat“ dodával. No, tak jsem teda lítala – sotva přistanu se zprávou, hned letím pro další, doma jsem chycena tím přitroublým primitivem, co se opovažuje říkat si můj pán, ten mi přiváže k noze novou zprávu, do zobáku mi vrazí hrst zobu MULTIUNIVERSUM a s jistotou profesionálního nadhazovače americké baseballové ligy mě vyhodí z okna. Prý „Rychlý start je půlka úspěchu“ - trouba. No řekněte, mám já to vůbec za potřebí?

 

Nebelbrach Mechacha - Nebelbrachův ne příliš rychlý, ale spolehlivý expres

Posledních čtrnáct dní bylo velmi náročných. Aby ne, když byly Vánoce a můj majitel Nebelbrach mě posílal k různým lidem s přáními a s dárky. Popravdě to zase moc nepřeháněl, on na tyto svátky moc není, ale i to málo stačilo, protože si ze svých pětadvaceti sov vybíral hlavně mě. Kdybych věděl, co mě čeká, tak bych ho nepřemlouval, aby mě přihlásil do Osovnosti. Takhle jsem nosila balíčky a psaníčka, zatímco ostatní si pochrupkávali v sovinci.
Nejhorší bylo, když mě poslal za svým patrončetem. Ona už dlouho nebyla na hradě, někam se ztratila, tak jsem musel zkusit ji najít. Ještě teď mě z toho bolí křídla, ale… Teda, chci říct, určitě se mi povedlo ji najít. +kouká a houká nejistě+
A teď jdu odpočívat. Je bílý den, nejlepší doba ke spánku. Hú!

 

Nerys Heliabel Ghostfieldová - Spontánnost

Co vám budu krákat, poslední dva týdny byly činorodé. Nerys mě naučila zpívat koledu, kterou jsem pak předváděla ostatním, aby je to o Vánocích potěšilo a rozptýlilo. Chcete si koledu taky poslechnout? +rozhlédne se zářícíma očkama, hrdě vypne hruď a začne krákat+ (poslechnout si)
Přímo jsem se pýřila nad chválou lidí, kteří nad mým zpěvem a Nerysiným přáním zůstávali celí užaslí a potěšení. Při svých letech jsem toho objevila hodně. Soví kamarády, příjemné čaroděje, nové druhy pamlsků, na to nesmím zapomenout, hlavně ty u madam Grey-Slytherin a pana profesora Orionise byly chutné. Občas jsme se spolu s mými kamarády Athénkou a Senecou prolétli jen tak pro radost a pro udržení linie.
Za svůj zpěv jsem kromě pohlazení a chvály překvapivě dostala i věcné dary pro sebe nebo pro Nerys, obě jsme z toho byly zaskočené. Nerys mě dokonce podezírala z „osvojování“, když jsem se k ní vrátila se zářivými šaty. Dokonce se i vyděsila, když jí pozdě v noci za oknem vlála bílá šatšilka a škrábáním na okenní tabulku se důrazně dožadovala vpuštění dovnitř. Všechny chutné laskominy od laskavých čarodějů mi zůstaly, ale šaty jsem nechala Nerys, jsou mi totiž příliš velké, i když se opravdu krásně lesknou!

 

Patricia Baloure - Krídlana

Za posledné dva týždne som sa zoznámila so sovami mnohých kamarátov mojej majiteľky, Patricie. Všade, kam som prišla, som zahúkala báseň zloženú špeciálne pre majiteľa sovinca, pretože som chcela, aby to bolo osobné. Som presvedčená, že také darčeky vždy najviac potešia. Vždy po básni som sa snažila bližšie zoznámiť so sovami. Rada som spoznala aj svoju „patrónsku rodinu“ u patrónky Patricie, u Vei. Srdce ma pritiahlo aj ku konkurencii Jostein a jej Faramírovi, pretože musím priznať, že Faramír a Boromír sú naozaj fešáci. Dosť neobvyklá, ale dobrá zmena, bola v sovinci Sophie, ktorá jediná nemala na podlahe noviny. Myslím, že každý vie prečo... Veľkú zábavu som si užila aj u Annie. Všetky jej sovy vedia krásne spievať, a tak mi od radosti nielen zaspievali, ale neskôr sme si aj zatancovali. Neviem povedať, kde mi bolo najlepšie. Všade bolo nejaké jedinečné kúzlo. Tieto dva týždne mi dali hlave nových sovích priateľov, a tiež mi pripomenuli dobré priateľstvo s tými starými. Jediné, čo ma mrzí je, že som nestihla letieť za každým mojím kamarátom. 

 

Petr Soukup - Semtele

Tak nevím, nejlépe se mi za ty dva týdny letělo asi k Albě. A to nejen proto,že jsem jí nesl Vánoční dárek,ale taky jsem potkal jednu super elegantní sněhovou sovičku. Letěl jsem za ní dolétl jsem do nejúžasněji vyzdobenému sovince. Sova elegantě přistála na ruku nějakému brýlatému chlapci s divnou jizvou na čele +sovák se trochu zasní, ale rychle se zase probere+, bohužel vám nemůžu říct, jak se ta sova, protože to sám nevím. No a před chvílí jsem znovu letěl k Albě, a to proto abych jí předal přání k novému roku - sice předčasně, ale můj pán je strašně zapomnětlivý, bůh ví, jestli vůbec ví, že konec roku je až zítra +sovák se zatvří zničeně+ tak já už budu muset letět, ještě těch přání musím poslat stovky! +rozpřáhne křídla a trochu nemotorně odletí+

 

Safira Xerow Parker - Patronče

No, vzhledem k tomu, že jsem rozneslo celkem dost dopisů, tak jsem se rozhodlo Safirku poprosit, aby na chvíli do služby zapřáhla někoho jiného. Ale pro Osovnost udělám vše. :)
Seznámilo jsem se s fajn sovičkama... :) Například se Zvídalkou. Sice jsem ji už několikrát vidělo, ale stejně bylo fajn jí po dlouhé době vidět.
Musím říct, že doporučuji všem sovičkám, aby navštívili sovinec Meggie Ufíkové, nejlepší kamarádky Safirky, protože ty hody, co tam má pro sovičky, které jí něco nesou, ty bych chtělo dopřát všem. :) Asi nejlépe upravený sovinec jsem navštívilo, když mě Safirka poslala s dopisem, na kterém bylo napsáno: Matthew Whitecrow. No, měl tam vše srovnané. Všechny dopisy podle abecedy, takže tak se mi líbilo nejvíce. Taky jsem si to moc užilo i Kate, protože jen díky ní jsem u Safirky. Takže tam jsem si pokecalo se starými dobrými kamarády, i když tam lítám celkem často. No, to je vše. Mé dojmy z cizích sovinců. :)

 

Samantha McRoses - Štvorlístok

Tieto posledné dva týždne mi dali priestor na oddych, mal som čas si oddýchnuť od lietanie, ale aj tak som sa dosť nalietal. Hlavne za posledných pár dní. Veľakrát som niesol dopisy do Ainurovho sovinca, párkrát som aj niesol blahoprianie k narodeninám. Najťažšie pre mňa bolo otočiť sa s vianočnými darčekmi od mojej majiteľky pre pár osôb. Za tieto dva týždne som spoznal veľa ďalších sôv. Veľa z nich malo zaujímavé mená. K nám do sovinca pribudla nová sovička od Fleuntýnky. Tieto dva týždne boli celkom fajn.

 

Samantha Ulvenová - Jurášek

Co mi dalo posledních čtrnáct dní?
Ach, moc toho zase nebylo. Byly to hlavně povinnosti. To víte, byly Vánoce a moje majitelka Samantha potřebovala roznést celé koleji vánoční dárek a také nějaká ta přáníčka navíc. Uf, to jsem se nalítal, až mě křídla bolí ještě dnes. Svátky jsou pro většinu obyvatel hradu časem klidu a míru, ale pro mě to bylo mých nejnáročnějších čtrnáct dní v posledním roce. To víte, když má někdo narozeniny, tak to má jeden, maximálně dva lidé. Ale Vánoce. Ty mají všichni a všichni očekávají dárky. Samantha samozřejmě na nikoho nezapomněla, jak by také mohla. Ale tím více to bylo práce pro mě. Uf, hůhů, to byl fakt děs. Ještě že jsem od ní dostal hromadu zobu a také moje líbené červíky a larvy a teď si budu jen sedět na bidýlku a pochutnávat si a nikdo mě nikam nedostane alespoň do nového roku.

Vám přeji šťastný Nový rok a mějte se rádi!


Doufáme, že jste si užili jednu část druhého kola. Ta důležitější by se měla nacházet ve Vašich sovincích, milí čtenáři.

Jaká sova si získala největší část vašeho srdce? Hlasujte v anketě, kterou naleznete na hlavní stránce Lví tlapou!

 

Výsledky prvního kola a zadání kola třetího si můžete přečíst zde.


Pro Lví tlapou

Kirsten Woodová & Oliver McCollin

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Aria z IP 212.79.105.*** | 5.1.2013 17:05
Píšu všem uživatelům bloger.cz, pokud chceš aby se tento webhosting zlepšil, prosím zapoj se: perfectgirl.blogerka.cz/Aktuality/VYZVA-PRO-UZIVATELE-WEBHOSTINGU-BLOGER-CZ
Děkuji
Lilien z IP 81.19.47.*** | 31.12.2012 11:46
Tak to je opět moc pěkné! smile Opravdu se vám to povedlo, a to co mi chodilo do sovince bylo taktéž super! Jste jedničky! smile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel čtyři a osm