Halloween (připravila Stephanie de Morney)

- slečna redaktorka přihopká v barevném kostýmu a s lucerničkou v ruce -

To už jste tady? To už je dneska? Totiž, chci říci… Vítejte, vítejte všichni! Jsem ráda, že jsme se tu sešli v tak hojném počtu, jelikož dnešní den je opravdu výjimečný. Cože to, čím to? Vy to opravdu nevíte?

- podíví se i nad tím jedním -

Dnes máme přeci Halloween! Ano, bude taky velkolepá hostina, ale to není to podstatné. I když takový dýňový koláč, hrůzostrašná polévka nebo… Ale dost o jídle! Tento svátek je úžasný nejen pro bohatou a chutnou večeři, ale i pro tradice a zvyky. Také, a to je velmi podstatné, je to jeden z mála svátků, který nás spojuje s mudly. Pojďme společně nahlédnout do minulosti a objasnit si, proč dnes vůbec slavíme to, co slavíme.

- mávne hůlkou a celá redakční místnost se rozplyne -

Prosím všechny o absolutní klid a ticho. Vidíte tu skupinku za mnou? Všichni? Výborně! To jsou vážení Keltové. Tradice Halloweenu totiž vychází z keltského svátku Samhain. Keltové oslavovali příchod nového roku – konec léta, začátek zimy – a věřili, že tuto noc se otevírá brána do světa mrtvých. Zemřelí mohou navštívit živé a naopak. Příchod mudlů Římánů však původní tradici narušil. Začal se slavit také konec úrody.
Korunu tomu ovšem nasadil rozmach křesťanství po Evropě a jistý mudla (papež mu říkají), který se chtěl zbavit všech pohanských svátků. Samhain tedy přejmenoval na All Hallows’ Day tedy Svátek všech svatých. Původní keltských svátek se tak prolínal s mudlovskými vlivy, až se z něj stal dnešní Halloween. Kromě Keltů však podobné oslavy probíhaly i v Itálii, Řecku nebo v Rumunsku, kde se tradice točí okolo Drákuly. Halloween se do celého světa dostal díky mudlovským přistěhovalcům z Evropy. Hlavní rozmach pak proběhl v 19. století v Severní Americe, kde se usadili Irové a Britové. A teď prosím za mnou a potichu...

- skupinka se seřadí kolem redaktorky a vrací se zpět do redakce -

Takže jsme viděli, kam až sahají kořeny tohoto svátku. Obohatili jsme tedy své vědomosti a teď je čas podívat se na dnešní oslavu Halloweenu. Zavítáme k mudlům a očíhneme jejich zvyky.

- redaktorka mávne hůlkou a všichni jsou rázem převlečeni v čarodějnickém stejnokroji -

Nezapomínejte na utajení! Ale věřím, že dnes to nebude vůbec problém.

- mrkne a redakce se opět rozplyne -

Jsme všichni? Výborně. Držte se prosím pohromadě a dobře mě poslouchejte. Za dnešní mekku Halloweenu jsou považované Spojené státy americké, a to především díky komerci. Všichni víme, že se mudlové moc rádi předvádí a ukazují svoji výzdobu. Přesto se výzdoba objevuje ve všech zmíněných zemích (Velká Británie, Irsko, Kanada). Můžeme se tedy setkat i s takovými domy:

- v přítmí ukazuje na bohatě zdobený dům -

Líbí se vám? Toto se dá považovat za opravdový mudlovský extrém. Ale radím vám, nesnažte se to pochopit, mudlové bývají opravdu zvláštní v uctívání tradic. K Halloweenu neodmyslitelně patří i dýně s vyřezaným obličejem. K této tradici se váže velice zajímavá legenda.

Stará legenda vypráví o farmáři jménem Lakomý Jack, který hodně pil. Přesně o Halloweenu se opil tak, že jeho duše pomalu začala opouštět jeho tělo. Této příležitosti využil ďábel a přišel si pro Jackovu duši. Farmář prosil, aby si mohl dát ještě poslední skleničku. Ďábel nakonec kývl, ale ani on,ani Jack neměli peníze. A protože byl Jack chytrý, požádal ďábla, aby se proměnil v peníze; on jimi zaplatí a pak se hned promění zpět. A tak se stalo. Ovšem jakmile se ďábel proměnil, Jack vzal peníze, hodil je do měšce a uvěznil ho. Ďábel prosil a hrozil. Jack s ním nakonec udělal úmluvu – přijde si pro něj přesně za rok.
Po této příhodě se však Jack vrátil k pití. Rok se s rokem sešel a ďábel si pro něj přišel. Jack ho chtěl opět podvést a uchránit tak svou duši. Ukázal mu tedy krásnou jabloň plnou těch nejčervenějších jablek. Ďábel na ně dostal chuť, ale nedosáhl na větev. Jack mu tedy nabídl, aby mu vylezl na záda. Astalo se. Když ďábel seděl na větvi, Jack vytáhl z kapsy nůž a do kůry vyryl kříž. Ďábel byl opět napálen a nemohl dolů. Nabídl Jackovi deset let života navíc, ale ten nepřijal. Chtěl, aby si pro něj ďábel už nikdy nepřišel. Ten nakonec souhlasil.
Jack se však nepoučil, dále pil a ještě před dalším Halloweenem zemřel. V nebi ho nechtěli a v pekle taky ne. Ďáble ho poslal zpět na zem s uhlíkem, který mu vložil do vydlabané řepy. Ten ho měl provázet na pozemském světě v jeho bloudění.

Mudlové věří, že když nechají světlo ve vydlabané dýni (bramboře, řepě nebo tuřínu), Jack si ho vezme a ochrání je před vším špatným. Tyto dýně také nesou název Jack-ó-Lantern.

- rozhlédne se -

Tak toho cestování bylo pro dnešek už dost. Vrátíme se zpět a já vám povím něco o kouzelnickém Halloweenu.

- s přidušeným HUP se skupina objeví zpět v redakci, která se mezitím oděla do halloweenského -

Je vidět, že si dali domácí skřítci záležet. Tak vítejte na naší redakční oslavě! Prosím posaďte se ke stolečkům, dejte si, co hrdlo ráčí, a poslouchejte.

I kouzelnici s oblibou vyřezávají dýně a zdobí si jimi svá sídla. Někteří to dělají vlastnoručně, jiní raději s pomocí kouzel. Mudlové však netuší, že první dýňové lucerničky vytvořil kouzelník, tedy vlastně čarodějka.

Někde v Irsku žil farmář Jack. Nebyl to však obyčejný farmář, byl kouzelný. Tedy kouzelný, byl to moták. Aby se začlenil mezi mudly, pořídil si vlastní farmu, kde se staral o zvířata. Jeho manželka byla z čistokrevné kouzelnické rodiny a byla to žena krev a mlíko. Jackovi nic neslevila a vedla domácnost pevnou rukou; k tomu se však věnovala i kouzelnické činnosti.
Jack často chodil do hospody, kde utápěl peníze ve whisky. A protože jeho farma byla na samotě, jeho žena mu podél cesty nechávala svíčky, aby trefil domů. Jenže ouha – díky tomu, že v Irsku často prší, musela žena svíčky ochránit kouzlem proti zhasnutí. Ale všude přítomné mudlovské oči si toho všimly a pídily se po tom, proč ty svíčky nezhasnout. V rámci utajení kouzelnické činnosti musela Jackova žena něco vymyslet. A protože úroda dýní a řepy byla veliká, několik jich vzala a vyřezala. Na jednu dýni vyřezala šklebivý obličej, aby manžela trochu postrašila. A povedlo se! Když se Jack večer vracel domů v připitém stavu, uviděl dýni a vyděsil se k smrti. Běžel zpátky k hospodě a křičel: „Ďábel, je tam ďábel!“ Všichni se tedy šli podívat, co že to ten Jack potkal. Když uviděli dýni s obličejem smáli se až na půdu.
A protože bylo období Halloweenu, mysleli si, že Jackova žena jen chtěla nějakou pěknou výzdobu a zároveň odehnat zlé duchy. A tím se uchytly Jack-ó-Lanterns.

- rozhlédne se po redakci plné dobrot -

Tak vidíte, jakou mají mudlové představivost. Ke kouzelnické tradici patří také velká hostina na hradě, ale i v domácnostech. Vaří se typická jídla – dýňový koláč či polévka a další dobroty. Jistě všichni vzpomínáte, že pan Potter v předvečer Všech svatých společně se svými přáteli přemohl horského trolla. Cože? Ne, to opravdu není žádná tradice.
K oblíbené zábavě patři i různé hry s jablky. Přeci jenom je to také období sklizně tohoto ovoce. Na rozdíl od mudlů se nepřevlékáme do kostýmů a nechodíme koledovat. Asi by bylo zvláštní, kdyby se kouzelníci převlékali do kostýmů a chodili koledovat k mudlům.
Přesto se v posledních letech i mezi námi kouzelníky rozmáhají halloweenské party, kde se převlékneme do netradičních kostýmů (golfista, hokejista, baletka…) a prostě se bavíme.

- všichni už jsou více než přecpaní a klíží se jim oči… však už je taky pozdě -

Vidím, že už jste všichni unavení. Jsem ráda, že jsme Halloween mohli strávit společně, povědět si něco mudlovské i naší historii a užít si tento slavnostní hodokvas. U dveří si, prosím, všichni vezměte jednu vyřezanou dýni na památku. Vydrží opravdu dlouho!

- usměje se na všechny a vyprovází je do podzimní tmy -

Pro Lví Tlapou

Stevie de Morney