V úterý kolem čtvrt na pět jsem se (jako už delší dobu) poflakoval ve Velké Síni a dělal si při tom nějaké ty mudlovské záležitosti. V tu ránu do síně vešel pan Samael Raukowicz, že vyhlašuje výpravu.
Reakce byla asi jasná- zahodil jsem mudlovské krámy, popadl lucernu a doufal, že mne pan Sam vezme s sebou. Naštěstí vybral krom mne i mrzimorksého ultraflákače Samslava Kulíka, zmijozelskou snaživku a prefektku, mužoženu NaSaŠí Jackson a ještě další zmijozelská děvčata - Eileen Chatwinovou a Ygraenne de Clare.
Jenom jsme přišli na počáteční mýtinu, už jsme se Suši nalezli každý svého hybrida, bylinku Petasites hybridus. Pan Sam rozkázal, jakým směrem se máme všichni vydat, a tak jsme vyrazili. Všude bylo naprosté ticho.
Po chvilce chůze jsme uviděli starý vyvrácený strom a na něm osamělého muže v otrhaném oblečení. Po nejistém pozdravu nám pan Sam oznámil nemilou věc, onen muž se jmenoval Joe, což není tak strašné, ale je to vůdce vlkodlačího kmene. Úplně jsem Vám zapomněl sdělit, že po nás pan Sam chtěl donést i takovou prapodivnou bednu, ujala se toho mužožena Suši a Eileen, která tu bednu sotva nadzvedávala. Kdybyste viděli, jaké bicepsy skrývá Sušin hábit, taky byste jí řekli, že je mužožena! +smích+ Tak tedy, proč sem cpu tu bednu. No, bedna se nesla pro našeho přítele Joea. On nám za bednu odblešovače předal pytel mrkve.
(pozn.aut.: škoda, že jsme si nenechali alespoň jeden ten odblešovač, Samslav totiž na sobě měl těch blech poměrně hodně)
Těm důvtipnějším z nás, jako třeba Samslavovi, došlo, že budeme směňovat a směňovat, dokud nedostaneme to, co chceme. Samozřejmě měl pravdu. No každopádně jsme se vydali tedy čenžovat dále za panem Samem. Došli jsme až k takovému pěknému stromodomku, tedy abyste rozuměli, byl to strom, který měl dveře a okýnka. Pan Sam zaklepal a ze stromku vylezl Králík. Nutno podotknuti, že to nebyl nějaký malý roztomilý růžolící králíček, který Vám sahá sotva po kolena. Byl to Králík. Obávám se, že nebýt jeho lehce submisivního a těžce pohodářského uvítání, měl bych z něho docela i respekt, no povězte sami. Králík vysoký metr a půl, tedy o chlup větší jak já!
Abych se vrátil k jeho pozdravu: „Co to bude, šéfe?“
Na to mu pan Sam oznámil, že pro něj má pytel plný mrkve. Králík najednou zmizel pro něco speciálního (jak sám řekl) pro nás. Za chvilku se vrátil s králičí tlapičkou pro štěstí, která je originálně z jeho dědečka. Slušně jsme poděkovali a pokračovali k poslední zastávce naší cesty.
Došli jsme k jeskyni, do které pan Sam zahvízdal, aby přivolal obyvatele. Vylezl Troll jak hora. Pan Sam s ničím neotálel a nabídl Trollovi králičí pacičku za navrácení lokomotivy na nádraží v Prasinkách a pana strojvedoucího k rodině. Pacičku mu pan Sam nabídl, aby si lehčeji nalezl nové kamarády. Troll však odmítal dát mašinku lacino, jelikož měl v plánu si s ní hrát. Po delším přemlouvání svolil mašinku vydat, ale přišel k nám jiný problém!
Podával se z blízka na Samslava a všiml si jejich vzájemné podobnosti, vzal ho do ruky, že to bude jeho nový kamarád. Všichni jsme se rozhodli Samslava zachránit. Eileen zkusila Wingardium leviosa, kterým Samslava přemístila na větev stromu. Troll si ho však vzal zase zpátky a rozhodl se s ním hrát kamenovanou. Vzal si tedy kámen a bacil Samslava po hlavě, ten nám spadl na zem s otřesem mozku. Toto naštvalo pana Sama natolik, že začal na Trolla křičet, že ho naštve ještě víc, jestli okamžitě nedonese lokomotivu zpět. Troll zkrotl. Postavil na zem mašinku, do které jsme naskákali, a Troll nás dopravil domů.
Pro Lví tlapou
Oliver McCollin
Zvláštní poděkování:
pan Samael Raukowicz- za pořádání výprav a ošetření Samslava
Samslav Kulík- za hraní si s Trollem
NaSaŠí Jackson- za nesení těžké bedny
Eileen Chatwinová- za účast a nadlehčování bedny
2024 ©