Po odchodu Zlatoslava jakoby v redakci nezbyl jediný nesnesitelný člověk... Ale všechno je jinak!!!
Odložila jsem šéfredaktorské lacláče, vyměnila brýle, předala klíče k supertajné přihrádce (Nianino druhé já: „...s plesnivýma svačinkama!“) a jala se hledat, do které zásuvky jsem schovala své vlezlé a nesnesitelné novinářské já. (Nianino druhé já: „Bylo u Mechachy v odpadkovém koši – hledalo tam inspiraci!“)
Pojala jsem tedy své druhé já opět za své a netrvalo ani pár sekund a přišlo to na mě! Nejdříve nával horka, pak orosení nových brýlí, ruce se třesou, nohy dřevění…. Vykroč, Nio, vykroč, jinak tě zase ponesou na ošetřovnu tuhou jak prkno! (Nianino druhé já: „Jakoby nestačilo, že je plochá jak prkno!“)
Vykročila jsem tedy a hledala prvního funkcionáře, který mi přijde pod pergamen!
Ano, ano... funkcionáři. Mají výhody? Mají tajemství? Čachry pro machry, Jassovy punčošky páchly? Kdeže! Imunita, přátelé, imunita! A vitamínem cé to fakt není!
Pojďme se dnes podívat na luční kobylku třeba... třeba... –prochází redakcí- No jistě, pojďme uspokojit choutky zvané ‚zvědavost až na půdu‘ s novou šéfredaktorkou Kirsten Woodovou! (Nianino druhé já: „Myslí Woodu Kirstenovou...“)
-Niane si upraví límeček, pobídne bleskobrk Niopišku k činu, prudce zaklepe na šéfredaktorský brloh a vejde-
„Zdravím, nejvyšší ze všech redaktorů! Nebudu chodit kolem horkého niokaa – pár otázek na tělo! A nesnaž se ani zapírat, ani překrucovat, ani přislazovat! Chceme pravdu a nic než pravdu!“ -Niopiška na znamení souhlasu nechá pár kaněk na čistém pergamenu, který si Kirsten právě nachystala- „No co!“ ohradím se, „každý si občas ucvrkne od radosti!“
-uchichtne se, zažene šéfredaktorku do kouta a pustí se do palby otázek-
„Tři důvody, proč je dobré mít funkci?“
Nejkrásnější na tom je určitě pocit, že můžu něco vést a změnit, mám jakési právo veta a můžu si dělat v podstatě, co se mi zlíbí. (Ne, že bych to plánovala nějak využívat... další věc pak je, když se spiknou funkcionářovi odpůrci a kazí mu plány 
). Potom taky ta záplava sov, které na mě každé ráno netrpělivě čekají v sovinci.. Nic se nevyrovná pocitu těsně před tím, než rozlomím pečeť a zjistím, co je uvnitř dopisu. A za třetí... Nu, všichni jsou na mě moc hodní... A třeba časem přijde nějaký úplateček! 
(Nianino druhé já: „Jojo, milé děvče, to bys nejdříve musela zvýšit platy!“)
„Vysněný úplatek?“
Darovanému koni se na zuby nekouká!
„A někam jinam jo?“
Ne, ani do jiných tělesných otvorů...! Nejdůležitější je první pohled, vůně, velikost...
(Nianino druhé já: „No, mě si lidi zamilují až na druhý, Nimánu pak na tři sta padesátý druhý, řekla bych....“)
„Kolik slov napíšeš za minutu?“
To vůbec nelze jednoznačně určit! Záleží to na náladě, spánkové deprivaci, kvalitě inkoustu, kvalitě pergamenu, citu v ruce, třasu v ruce, počasí, místě, času.. V průměru to bude.. hodně!
„Kolik slov si myslíš za minutu?“
To jsem zrovna nedávno počítala! 4 425 413 562... s tolerancí 10 000! 
„Kam až dohlédne tvé šéfredaktorské oko?“
To dohlédne naprosto a úplně všude. Řekla bych, že by s dalo použít namísto dalekohledu v hodinách astronomie... Ale bohužel jej pořád zapomínám na nočním stolku!
„Co máš v šuplíku?“
Velké tajemství!
(Nianino druhé já: „Bych spíš řekla, že ty plesnivé svačiny od Nimány!“)
„Nejhorší trest, jaký může redaktor dostat?“
Ti největší hříšníci by mohli chodit na povinné procházky se Zlatoslavem!
„Nejlepší odměna, jakou může redaktor dostat?“
Co si jen bude přát... 
Škoda jen, že nejlepší odměny nerostou na stromech...
(Nianino druhé já: „Ale rostou...“)
„Funkcionářská slova na závěr?“
Chtěla bych jenom říct, že i i když se někdy třeba chovám hulvátsky, mám všechny potenciální čtenáře Lví tlapou moc ráda.. A redaktory ještě víc! Takže se mějte rádi, šiřte mír a lásku, čtěte Lví tlapou! 
U Merlina, tady nic podezřelého nevyčmuchám! Jediné, co cítím, jsou ty svačiny, takže jdu raději čmuchat jinde!
Přátelé, nezapomeňte – Máslo informací, ležák senzací! Toť Lví tlapou!
Pro Lví tlapou
Niane z Libelusie a Nimána
Poděkování:
Kirsten Woodové za čas, který obětovala na poskytnutí rozhovoru.
(Pozn. šéfr.: Rádo se stalo! )
2024 ©