(pozn. šéftlapky: pokud potřebujete obrázek zvětšit, stačí na něj kliknout)
Poslední květnová sobota patřila famfrpálu. Uskutečnil se velmi očekávaný zápas mezi červenou nebelvírskou kolejí a jejím velkým rivalem, zeleným Zmijozelem.
Obě koleje nastoupily v plném počtu, ale už od začátku jste mohli na hradě napočítat mnohem více červených než zelených.
Před koncem druhé minuty bylo skóre otevřeno nebelvírskými, když Sheila Lostris vstřelila první úvodní gól.
Síly na obou stranách byly velmi vyrovnané a opět to byla Sheila, která střelila výroční 10. gól. Stav byl 100:90 pro Nebelvír, a to po 32 minutách hrací doby.
Zmijozel se už od začátku potýkal s nedostatkem hráčů, bylo jich všeho všudy jen sedm nebo i méně, neměli tedy příležitost střídat. V jednu dobu poslala zmijozelská kapitánka všechny dolů, protože zkrátka nemohli střídat a postupně by vařili, což by jim velmi uškodilo. Můžete se podívat na záznam, kde se po hřišti pohybovali jen červení, a to ještě za stavu, kdy se snažili dohnat zelené. Po gólu Kirsten jsme ještě o jeden prohrávali.
Dále zde máme období lektvarových radovánek, neboť jsme se k nim uchýlili my. S drinky začaly Emily, Kirsten a Alissia, přidaly se však i Nicol a Sheila – tedy pět hráčů ze sedmi užilo posilovací lektvar, povolený to doping. Zatímco na druhé straně si dryák dopřály jen tři hráči.
V 64. minutě se nám podařilo konečně zápas otočit a vedli jsme již 160:140. Naše primuska Jane si užila svou chvíli slávy, když se jí na odrážečském postu podařilo sestřelit Merissu.
K povzbuzování se přidal také transparent, který pomáhal Kate na její chytačské pozici, a taktéž zazářila naše prvňačka Emily, když několikrát bravurně vykryla střílené camrály.
Po hodině a půl se náš náskok nad Zmijozelem zvyšoval, a zatímco se zelená Cerridwen marně rozhlížela po zlatonce, 11. rozdílovou branku vstřelila moje maličkost (Esperanza).
Zápas se pro nás i nadále vyvíjel více než dobře, přesně ve 104. minutě jsme vedli o 160 bodů, o což se také postarala nová Famfrpálová legenda, Nebelbrach. Znamenalo to, že kdyby náhodou chytili zlatonku zelení, vyhráli bychom i přesto o 10 bodů.
Pozadu nezůstala ani naše prefektka Alissia, která si udělala krásný hattrick a vstřelila tři góly za sebou. Suverénně jsme vedli a měli všude převahu.
Po velmi dlouhých 4,5 hodinách jsme měli náskok už 180 bodů, zmijozelští se potýkali s nedostatkem hráčů, zatímco červení s nadšením hráli.
Pohotová reakce je také jedna z důležitých vlastností, takže když se Aliss zavařilo koště, neváhala jsem ani vteřinu a hned vletěla na hřiště. Záskok se vyplatil, protože jsem se ihned ujala camrálu a vstřelila gól.
Rozdílový 20. gól opět vstřelila Kirsten. Nebelbrach už vyhlížel zlatonku a v Nebelvíru byly radost i síla vidět na každém kroku. Nadšení z tak vydařeného průběhu všechny navnadilo k těm nejlepším výkonům. Zatímco ve Zmijozelu se povzbuzovali stylem „klikejte, klikejte“, my v Nebelvíru jsme raději „hráli, hráli“. A vyplatilo se to.
Po téměř pěti hodinách hry se nebelvírský kapitán podivil, že zápas mezi těmito kolejemi trvá tak dlouho. Zmijozelská Cerridwen identifikovala, že důvodem může být menší kvalita obou týmů, než jaká byla v minulosti. Dokonce ji mrzelo, že se to týká i celku nebelvírského, protože by dala přednost tomu, aby ukončil zápas už před nějakou dobou a Zmijozel se nemusel trápit na hřišti pět hodin.
Její tužby se brzy vyplnily, protože po 5 hodinách, 19 minutách a 3 vteřinách byla chycena zlatonka, postaral se o to samozřejmě náš kapitán Nebelbrach, a konečné skóre tak bylo neuvěřitelných 1020:560 pro zlatočervenou kolej. Radost, která následovala, byla velmi hlasitá, bujará a dlouhá.
Jak je vidět, hrát se musí srdcem a ne jenom „myší“.
Teď už jen zvládneme sobotní zápas proti Havraspáru a můžeme utírat prach na krbové římse, protože nám tam přibyde třetí famfrpálový pohár v řadě. Hattrick, o kterém sní snad každý famfrpálový kapitán, se splní Nebelbrachovi, který si jej jistě zaslouží.
Poznámka redakce: Nebelvírská ředitelka Betelgeuse Orionis byla viděna, ana po vítězném zápase běhá kolem krbu s metrem a cosi vyměřuje. Smeták ale v ruce neměla, asi z pověrčivosti.