Fontána příznivé sudby - Záznam představení (připravil Nebelbrach Mechacha)

Napsal Kirsten Woodová (») 3. 11. 2011 v kategorii Právě teď a na hradě, přečteno: 1208×
zpravodajstvi_18.jpg

Záznam divadelního představení

V sobotu 22. 10. 2011, na Den zlatonky, sehrála amatérská divadelní skupina koleje Nebelvír divadelní představení Fontána příznivé sudby. Pro ty, kteří neměli příležitost ho shlédnout, ale i pro ty, kteří si chtějí oživit svůj zážitek, přinášíme jeho záznam, včetně reakcí některých diváků během představení. Kompletní záznam včetně příchodu diváků, závěrečných ovací a rautu je na požádání k dispozici u Nebelbracha Mechachy.

 

Program

Vítejte na premiéře divadelního představení

FONTÁNA PŘÍZNIVÉ SUDBY

Fontána příznivé sudby je jednou z bajek slovutného Barda Beedleho. Jedná se o pohádku nadčasovou a oblíbenou pro svůj bohatý děj a pro své poselství.

V Bradavicích byla poprvé nastudována jako divadelní hra v době, kdy byl ředitelem Armando Dippet. Představení však nedopadlo právě nejlépe, proto se od dalšího nastudování tohoto kusu na dlouhá léta upustilo.

V letošním roce se ovšem několik nebelvírských studentů rozhodlo hru nastudovat v nové úpravě, která by zahrnovala i vysvětlení, proč se tato hra ve zdech hradu nikdy nedohrála a proč měla přesah, který by něco sděloval světu. A samozřejmě, aby poskytla zábavu studentům, zaměstnancům i profesorům školy.

OBSAZENÍ

ALBUS BRUMBÁL: Jessica Brownová

Albusbrumbal

LUCIUS MALFOY: Oliver McCollin

Luciusmalfoy

ASHA: Emily Smith

Asha

ALTHEDA: Mia Scream

Altheda

AMATA: Esperanza Milagrosa

Amata

SIR SMŮLA: Nebelbrach Mechacha

Sirsmula

ČERV: Angelica Arless

Cerv

MUDLOVÉ

GRÁINNE: Marla Fierté

Grainne

ANABELLA: Bilkis Blight

Anabella

KOUZELNÍCI

ALFRÉD: Jessica Brownová

Alfred

OLENTHEA: Angelica Arless

Olenthea

VYPRAVĚČ: Betelgeuse Orionis

Vypravec

Scénář: Betelgeuse Orionis, Bilkis Blight, Nebelbrach Mechacha

Kulisy: Mia Scream

Úprava obrázků s kostýmy: Angelica Arless

Režie: Bilkis Blight

Všichni Vám přejeme příjemný zážitek.

Záznam představení

Uvodnipodium  

Zadýchaný skřítek > - stoupne si před diváky a zakřičí - Oznámení pořadatelské služby! Divák, který přiletěl na koštěti značky Kulový blesk registrační číslo 787, nechť si laskavě vyzvedne po představení jeho zbytky. Nebylo moudré parkovat u vrby mlátičky. 

GONG 

GONG 

GONG 

Zvedne se opona 

Monny von Schatz > - cpe si do pusy gumové dráčky a přemýšlí, kdo z herců bude pod parou - 

Nacházíme se v ředitelně Školy čar a kouzel v Bradavicích. Albus Brumbál sedí za stolem a cosi píše, když tu se ozve zaklepání na dveře. 

Sarah Sophie Stone > - tleská - 

Albus Brumbál: - vstane od stolu a otevře dveře - Luciusi, jaké milé překvapení! Co si přejete?

Lucius Malfoy: Řediteli, jsem zde v neodkladné záležitosti! Co říkáte tomuto? - podá Brumbálovi pergamen - 

Albus Brumbál: Fontána příznivé sudby? To znám, za mých mladých let jsme ji v Bradavicích hráli jako divadlo, profesor bylinkářství Herbert Beery to organizoval. Představení se nedohrálo, Velká síň při něm byla málem zdemolovaná. Můj předchůdce Armando Dippet pak vyhlásil absolutní zákaz všech divadelních představení ve škole. Možná bychom to mohli změnit a se studenty ji znovu nazkoušet.

Lucius Malfoy: Uvádět tuto hru by byla neuvěřitelná, donebevolající nezodpovědnost!

Albus Brumbál: Co vás vede k této domněnce, Luciusi? Znáte tu hru?

Lucius Malfoy: Kdo by neznal Bajky Barda Beedleho? Bohužel. A jistě, i tuto dramatizaci jsem četl. - odfrkne si - 

Albus Brumbál: Ale neviděl jste ji, že? - dojde ke skříni a vytáhne myslánku - Tak se na to podíváme, ukážu vám aspoň zkoušku, ta dopadla dobře. - přiloží hůlku ke spánku, vytáhne stříbřité vlákno vzpomínky a přenese ji do myslánky, pak pevně uchopí Luciuse za rukáv a dotkne se kapaliny uvnitř

Monny von Schatz > - zachichotá se a málem se zakucká, když pozná v kostýmu Brumbála slečnu Brownovou - 

Ředitel školy a Lucius Malfoy se objeví u zdi zahrady, kde se tísní dav lidí. 

Lucius Malfoy: To se vám povedlo, řediteli. Já tu hru vidět nechtěl!

Ked Looben > Ty vousy jsou asi vlastní - pošeptá Monny - 

Albus Brumbál: Luciusi, podívejte, představení právě začíná!

Gráinne: Prý tam vysoko na tom kopci za těmi mohutnými zdmi je začarovaná zahrada, chráněná mocnými kouzly, a v ní tryská fontána příznivé sudby.

Anabella: Otec mi říkal, že jednou do roka, vždy v době mezi slunce východem a západem nejdelšího dne roku se jednomu jedinému nešťastníkovi dostane příležitosti probojovat si cestu až k ní, vykoupat se v jejích vodách a po zbytek života se pak těšit přízni osudu.

Gráinne: Myslíte, že by to mohla být pravda? Já na tyhle věci moc nevěřím.

Anabella: Já taky ne, ale podívejte, kolik lidí tu je. Stovky. Muži i ženy, bohatí i chudí, mladí i staří. Když tomu věří ti všichni, třeba na tom něco bude.

Oba muži se posunou blíže ke zdi, kde se na okraji shromážděného davu setkají tři čarodějky, každá obtížená vlastním břemenem žalu, vyprávějí si navzájem o svých strastech a čekají na svítání. 

Asha: Jmenuji se Asha. Doufám, že mě voda z fontány vyléčí z mé nemoci. Žádný z léčitelů, které jsem vyhledala, mi nedokázal pomoci. Kdybych byla zdravá, byl by můj život šťastný. - zasípe a posadí se k zídce - 

Altheda: Mé jméno je Altheda. Já doufám, že mi fontána pomůže od chudoby. Jeden zlý černokněžník mě připravil o všechno. O domov, peníze a dokonce i o mou hůlku. Stravuje mě beznaděj, kterou chci ve vodě fontány utopit. Bez ní by byl můj život rázem spokojený. - povzdechne si a opře se o zeď vedle Ashy - 

Amata: Já jsem Amata a chci vodou z fontány opít své srdce, aby nebolelo. Můj milovaný mě opustil bez jediného slůvka rozloučení. Zmírám žalem z jeho odchodu a touhou po jeho návratu. Kdybych tyto pocity neměla, žila bych lepší život. - vysvětlí plačtivě a otírá si zarudlé oči - 

Asha: Je mi líto vaší bolesti, když spojíme své síly, jistě se k fontáně dostaneme. - řekne rozhodně - 

Amata: I mě mrzí příkoří, která vás postihla. Pokud se mi naskytne možnost dostat se k fontáně, vezmu vás s sebou. - souhlasí - 

Altheda: I já se pokusím pomoci vám od vaší bolesti. - potvrdí a rozhlédne se po davu - 

Obloha se prosvětlí prvními slunečními paprsky a ve zdi se rozevře úzká štěrbina. Dav se okamžitě nahrne dopředu. 

Gráinne: - hrne se ke zdi - 

Anabella: Já, musím to být já!

Olenthea: - klestí si cestu a odstrkuje ostatní lokty -

Monny von Schatz > - taky má pár přání a zajímalo by ji, jestli by se mohla taky procpat ke zdi - 

Ked Looben > Kup si kinder a neruš.

Alfréd: - plazí se po kolenou ke zdi - Musím se tam dostat.

Ze zahrady za štěrbinou se mezi dotírající masou lidí proplazí dlouhé popínavé šlahouny a omotají se kolem Ashy. 

Asha: Pomoc! - z posledních sil se chytí Althediny ruky - 

Altheda: Uch… - vyjekne a zachytí se za Amatin hábit - 

Amata: Vydržte! - vykřikne a zaklesne své ruce kolem nohy rytíře sedícího v sedle vyhublého koně - 

Šlahouny svou silou táhnou čarodějky ke štěrbině ve zdi, rytíř se neudrží v sedle svého koně, spadne a je tažen za nimi. Všichni skončí za zdí, za kterou se ozývají naštvané výkřiky. 

Gráinne: Měla jsem to být já!

Anabella: - pláče - 

Alfréd: - vzlyká a snaží se ještě dostat dovnitř - 

Belatris Nithelas Malrinová > - dělá, že není dojatá - 

Olenthea: Já tam chci, já se tam musím dostat!

Zeď se uzavře a vše ztichne. 

Cesta

Altheda: Ve fontáně se může vykoupat jen jedna osoba! - rozkřičí se na Amatu - 

Monny von Schatz > - napjatě si cpe do pusy přehnané množství gumových dráčků -

Asha: Už ve třech bylo dost těžké rozhodnout, která z nás to bude, a ty k nám přidáš ještě dalšího! - přisadí si naštvaně - 

Sir Smůla: Nehádejte se, mé dámy. - na chvíli se odmlčí a prohlíží si čarodějky - 

Asha: - zmlkne a začervená se studem - 

Altheda: - sklopí oči k zemi - 

Ked Looben > - šupni tam Brumbála, pomyslí si - 

Sir Smůla: Vidím, že jste všechny velké kouzelnice. Já jsem jen Sir Smůla, potulný rytíř, který nevládne ani kouzly, a dokonce ani dřevcem a mečem. Nevyznamenal jsem se nikdy ničím. - poznamená truchlivě - 

Asha: Jak to souvisí s námi?

Sir Smůla: Nemám nejmenší šanci dostat se k fontáně dříve než některá z vás, protože vás nemohu porazit. Myslím, že bych se měl vrátit zpět za zahradní zeď. - vysvětlí a otočí se k odchodu - 

Amata: - rozčílí se a chytí ho za ruku - Ó, ty malověrný! Těsně před cílem bys z boje utíkal? Tas svůj meč, rytíři, a pomoz nám dosáhnout cíle!

Lily Peterson > - začíná být celkem zvědavá a poposedne si na židličce, aby odplavila napětí - 

A tak všichni čtyři vyrazí do začarované zahrady, kde po obou stranách sluncem zalitých pěšin roste obrovské množství vzácných bylin, ovoce a květin. Nenarazí na žádnou překážku, dokud nedospějí těsně pod pahorek, na němž se nachází fontána. Tam však, obtočeného kolem úpatí pahorku, najdou obludného červa, odulého a slepého. 

Červ: - slyší někoho přicházet a otočí tím směrem hlavu - Obětujte mi důkaz své bolesti! 

Sir Smůla: - tasí meč a pokusí se červa zabít, čepel meče se však rozlomí - 

Altheda: - sebere kameny a začne je házet po červovi - 

Amata: - vytáhne hůlku - Mdloby na tebe!

Asha: - připojuje se k Amatě - Reducto!

Amata: Petrificus totalus! - snaží se červa zneškodnit - 

Dlouhou chvíli bojují, na červa však nepůsobí ani kouzla, ani kameny, ani rytířův meč. Slunce stoupá po obloze a červ nikoho z nich nepustí dál. 

Altheda: Už nemohu dál! Všechno je ztraceno. - upustí kameny, zakryje si oči špinavýma rukama a usedavě se rozpláče - 

Červ: - připlazí se k Althedě a napije se jejích slz - Můžete projít! - odplazí se stranou a zaleze do díry - 

Rozradostnění červovým zmizením se tři čarodějky a rytíř začnou šplhat do kopce s vidinou toho, že ještě před polednem dorazí k fontáně. Asi v polovině příkrého svahu však narazí na slova vyrytá v zemi. 

Asha: Zde je něco napsáno. - skloní se k nápisu - Obětujte mi plody své práce.

Amata: Co myslíte, že to znamená?

Sir Smůla: Vyzkoušejme tohle. - vytáhne z kapsy poslední minci, kterou má, a položí ji na svah - 

Mince se odkutálí a ztratí v trávě. Rytíř s čarodějkami se pachtí dál, a třebaže se plahočí celé hodiny, nepostoupí ani o krok, nedostanou se o nic blíž vrcholu a nápis stále mají před sebou. Všichni začnou brzy ztrácet síly a propadat malomyslnosti, protože slunce se již začíná sklánět k obzoru. 

Monny von Schatz > - zatleská červovi a obdivuje jeho přesvědčivé plazení - 

Ked Looben > :-D

Altheda: - dál usilovně šplhá do kopce - Nesmíme polevit, nesmíme ztratit naději. Odvahu, přátelé, nenechte se odradit! - křičí na ostatní a otírá si pot z čela - 

Zářivé krůpěje potu dopadnou na zem a nápis, který jim brání v cestě, zmizí. Mohou postupovat dál, tak radostně vyrazí na cestu k vrcholu. Po chvilce před sebou konečně spatří fontánu, která se jako křišťál třpytí uprostřed květů a stromů. Než k ní však dojdou, narazí na potok, který se vine po úbočí pahorku a brání jim v další cestě. Hluboko v čiré vodě leží hladký kámen s nápisem: Obětujte mi poklad své minulosti. 

Altheda: Co budeme dělat?

Sir Smůla: Pokusím se přeplout na druhou stranu na svém štítu. - položí štít na vodu a skočí na něj - 

Štít se potopí pod hladinu a čarodějky vytáhnou zmáčeného rytíře z vody. Pak se všechny pokusí bystřinu přeskočit, ta je však odmítá pustit na druhý břeh. A slunce zatím na obloze klesá stále níž k západu. 

Amata: Obětujte mi poklad své minulosti… Obětujte mi poklad své minulosti… - přemýšlí a náhle se usměje - Já už vím, co to znamená! - vytáhne hůlku, přiloží ji ke spánku a jako stříbrnou nit vytáhne vzpomínky ze své hlavy a vhodí je do vody - 

Proud zachytí její vzpomínky na šťastné doby se zmizelým milencem a odnese je pryč. Vzápětí se nad hladinou objeví vyčnívající kameny a vytvoří cestu na druhou stranu, takže mohou konečně zamířit na vrcholek pahorku, kde se přímo před nimi mezi nádhernými květinami a bylinami blyští fontána příznivé sudby. Obloha již plane rubínovou červení a nastává čas rozhodnout, kdo z nich se vykoupe ve vodách fontány. 

Fontana  

Asha: - zřítí se v bolestech k zemi - 

Amata: Asha je na pokraji smrti, myslím, že by se měla vykoupat ona.

Monny von Schatz > - líbí se jí cvelfské lístečky na fontáně - 

Altheda: Souhlasím s tebou. K fontáně ale nedojde, musíme ji tam odnést.

Sir Smůla: Já ji odnesu. - skloní se k Ashe a pokusí se ji vzít do náruče - 

Asha: Ne! Prosím… Nesahej… na mě! Hrozně to bolí… - dostává ze sebe trhaně - 

Altheda: Podej mi svou čutoru, Sire Smůlo. - požádá rytíře a začne kolem sebe trhat všechny bylinky, které vypadají léčivě - 

Amata: Myslíš, že jí to pomůže?

Altheda: Nevím, ale musím to zkusit. - natrhá bylinky, smíchá je s vodou v čutoře a nalije lektvar Ashe do úst - 

Asha: - probere se a pomalu se postaví - Nic mě nebolí. Uzdravila jsem se! - raduje se - Už fontánu nepotřebuji, ať se vykoupe Altheda.

Altheda: - sbírá bylinky a strká je do kapes svého hábitu - Když dokážu vyléčit takovouhle nemoc, vydělám si zlata víc než dost. Ať se vykoupe Amata.

Sir Smůla: - ukloní se sličné kouzelnici a pokyne rukou k fontáně - 

Amata: - zavrtí hlavou - Dala jsem potoku všechny své vzpomínky na dobré časy s mým milým. Zbyly mi jen vzpomínky na útrapy, které jsem kvůli jeho sobeckosti a ničemnosti zažila. Ke štěstí mi bohatě stačí, že jsem se ho zbavila a konečně prohlédla. Proto si myslím, že by ses měl vykoupat ty, šlechetný pane. Bude to odměna za všechnu tvou rytířskou dvornost.

Sir Smůla: Nemohu uvěřit vaší šlechetnosti! Děkuji vám! - přistoupí k fontáně, překročí okraj a ponoří se do vody i se zbrojí - 

Ked Looben > - žere Sira Smůlu - :D

Slunce se sklání za obzor, poslední paprsky hladí zemi a ve chvíli, kdy poslední zbyteček světla sklouzne za hradbu země, se rytíř Smůla vynoří z vody. 

Monny von Schatz > - s omluvným pohledem dotáhne Ked zpátky do sedadla – Fujeto… to se nejí… - šeptá - 

Claude Klein > - myslel, že tu zbroj sundá :D - 

Ked Looben > - cože? cože? - 

Sir Smůla: - celý mokrý vystoupí z fontány a vrhne se před Amatu na kolena - Jsi nejkrásnější a nejlaskavější žena, jakou jsem kdy potkal. Chtěl bych být po tvém boku do konce svých dní. Staneš se mou ženou?

Ked Looben > - hmm, mokrý - :D

Amata: Jsi čestný muž, tvá mysl je čistá a tvé srdce ryzí, můj pane. Bude mi potěšením pojmout tě za manžela. - usměje se na něj a podá mu ruku - 

Amata: Jsi čestný muž, tvá mysl je čistá a tvé srdce ryzí, můj pane. Bude mi potěšením pojmout tě za manžela. - usměje se na něj a podá mu ruku - 

Asha: Ať jste spolu šťastní!

Altheda: - oba dva obejme - 

Ked Looben > - sundej to mokrý, nebo se nachladíš - XD

A co bylo dál? Tři čarodějky a rytíř se ruku v ruce vydali na cestu zpět k ostatním lidem. Všichni prožili dlouhý a šťastný život a nikdo z nich nikdy nezjistil, že voda fontány nemá vůbec žádné zázračné schopnosti…

A co Albus Brumbál a Lucius Malfoy? Inu, ti opustili myslánku a vrátili se do ředitelovy pracovny. 

Eileen Chatwinová > Tak, a jsou mokří všichni! :D

Monny von Schatz > - smíchem se zakucká a čeká, jestli Sir Smůla sundá to mokrý - 

Lucius Malfoy: - rovná si hábit a netrpělivě podupává nohou - Myslím, že je jasné, proč se tato hra nemá hrát.

Albus Brumbál: Vážně? Podělte se se mnou o své závěry, Luciusi. Já tam neviděl nic, co by naznačovalo, že ta hra není nějakým způsobem vhodná. - posadí se za stůl - 

Ked Looben > - kouká, jestli Monny ožužlaným žužu dráčkem někoho trefí - :D

Lucius Malfoy: Vždyť ta hra propaguje smíšená manželství! Myslím, že by z regálů bradavické knihovny měla být odstraněna všechna díla, v nichž jsou zmínky o křížení kouzelníků a čarodějek s mudly. Nepřeji si, aby byl můj syn ovlivňován a vybízen k pošpinění čistoty své pokrevní linie čtením příběhů, které propagují manželské svazky mezi čaroději a mudly.

Albus Brumbál: Takzvané čistokrevné rodiny udržují mýtus o své údajné čistotě tím, že mudly či čaroděje narozené v mudlovských rodinách vyškrtávají ze svého rodokmenu, nehlásí se k nim nebo je přímo zapírají. Na celém světě neexistuje jediný čaroděj, v jehož žilách by nekolovala mudlovská krev.

Lucius Malfoy: Toto je urážka, řediteli! Odmítáte odstranit takové knihy z místní knihovny?

Albus Brumbál: To zcela jistě odmítám. - zamrká a oči za půlměsícovými brýlemi se zalesknou - 

Lucius Malfoy: Budete litovat, Brumbále!

Claude Klein > - teď zavolá Voldyho? :D - 

Albus Brumbál: Ach ano, když Beedle hlásal bratrskou lásku k mudlům, rozcházel se s převládajícími názory své doby. Ale středověké názory jsou stále vlastní mnoha kouzelníkům.

Lucius Malfoy: Toto není konec! - vyrazí pryč a práskne za sebou dveřmi - 

Skřítek > - vyběhne doprostřed pódia a zakřičí pisklavým hláskem - Ale kdeže, tohle JE konec… alespoň tohoto představení! 

Opona padá 

Pro Lví tlapou

Nebelbrach Mechacha

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Emily. z IP 212.80.64.*** | 10.11.2011 21:14
Super, je skvělý si to ještě pročíst!!! smilesmile


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel nula a dvě