3. října, pozdě večer, stali se ti, co byli ve Velké Síni, svědky toho, že se student Hvraspáru, tak řečený Fides Fons, zbláznil pod tíhou břemena jeho dvaceti devíti předmětů. Fides začal mít velké nutkání z ničeho nic všechny objímat a líbat na tváře, dokonce i Olivera McCollina a profesora Matthewa Whitecrowa. Je to známkou toho, že Fido již nezvládá nápor, který si na sebe nasadil? Rozhodla jsem se ho zeptat na pár otázek, aby nám to maličko objasnil.
Angelica: Kdy jsi začal pociťovat nutkání rozdávat lásku?
Fides: Mám všechny rád, musím rozdávat lásku, to je logické.
Angelica: Jak ti jde tvoje dráha studenta?
Fides: Mám všechny rád, musím rozdávat lásku, to je logické.
Angelica: Jak se vypořádáváš s tolika předměty?
Fides: Jednoduše, láskou! Lásko překoná úplně všechno!
Angelica: Máš někdy čas si oddychnout?
Fides: Ano, pokaždé, když někoho pobozkám, cítím se hned lépe.
Angelica: Nepřijde ti, že je na tebe občas 29 předmětů moc?
Fides: Ani ne, na lásku není nikdy ničeho moc!
Fides mi samozřejmě odpovídal sovou a dopsal mi k tomu ještě:
"S láskou psané, s láskou odeslané, od zaláskovaného Fidíčka Fonsíčka."
Dokonce nezapomněl pergamen i políbit...
Až nakonec jsme si stačili všimnout, že se Fides opil z Bertíkových fazolek tisíckrát jinak s příchutí mudlovského ležáku. Pěstují si nyní havrani v koleji opilce? Bude se to opakovat i s někým jiným? Mohu pouze doufat, že ne. Ale tohle není jen o mne. Co si o tom myslíte Vy?