Samozřejmě ano, neboť při cestování pomocí letaxového prášku špatně vyslovil název Příčné ulice. Nebo se lze na celou věc podívat i z jiné stránky?
Rozhodl jsem se, že po článcích Filmy a knihy a Film a knihy je nejvyšší čas napsat článek Film a kniha. Je tomu jen pár dní, co jsem shlédl film Harry Potter a Tajemná komnata. Zarazila mě scéna, která je zmíněna v nadpisu. Přesněji řečeno jsem si položil otázku, proč je v knize a co z ní zbylo ve filmu. Má ve filmu vůbec nějaké opodstatnění, nebo ji mohli filmaři rovnou vynechat, když ji tak okleštili?
Nejprve si ji připomeňme. Harry je u Weasleyových. Jdou nakupovat na Příčnou ulici. Cestovat chtějí pomocí letaxového prášku, což Harry vůbec nezná. Fred a George mu předvedou, jak na to. Když však Harry vstoupí do ohniště, nadechne se horkého popela, a místo aby řekl: „Příčná ulice“, se zakoktá. Ocitne se pak v nějakém kouzelnickém obchodě. Když se však podívá z okna, je mu jasné, že nikoli na Příčné ulici.
Nyní se nám scéna větví. Ve filmu si Harry prohlédne vystavené zboží (má problém s jakousi rukou, která jej na chvíli chytne, ale vymaní se jí), pak rychle z obchodu uteče. Na ulici ho obklopí zřejmě nebezpeční kouzelníci, naštěstí ho však najde Hagrid.
V knize se také snaží rychle odejít, přes výlohu si však všimne, že do obchodu směřují dva lidé, jeden z nich je Draco Malfoy. Schová se proto v černé skříni. Je pak svědkem rozhovoru Draca a jeho otce Luciuse (Lucius Dracovi vyčítá: „...není právě – rozumné – vzbuzovat dojem, jako kdybys Harryho Pottera neměl v lásce, když ho většina našich má za hrdinu, který zahnal na útěk Pána zla…“). Následně vstoupí na scénu majitel obchodu Borgin. Je zklamaný, když se dozví, že Malfoy nepřišel kupovat, nýbrž prodávat, neboť má doma pár věcí, které by mu mohly přinést problémy, kdyby je u něj nalezla kontrola z ministerstva. Pak chce Draco od svého otce, aby mu jako dárek koupil Ruku slávy, ale marně. Teprve po odchodu Malfoyových se Harrymu podaří obchod opustit.
Filmová verze nám přináší jen jednu věc, pomineme-li její mírnou akčnost. Dozvíme se, že hned vedle Příčné ulice existuje místo, které je asi zasvěceno černé magii.
Kniha nám říká mnohem víc. Seznámíme se s Luciusem Malfoyem. Dozvíme se, že je příznivcem černé magie a že se to snaží před kouzelnickou obcí skrývat, předstírá loajalitu ministerstvu. Jeho pozice je stále pevná, i když má své oponenty („Zatím mě ještě nenavštívili. Jméno Malfoy se dosud těší jisté vážnosti, leč pánové z ministerstva do všeho strkají nos stále víc. Mluví se o nějakém novém zákonu na ochranu mudlů – a je jasné, že za ním stojí ten všivý ťulpas Artur Weasley, který je do mudlů celý pryč –“). Když později mluví Harry s panem Weasleym, ten se velmi zajímá o to, co Malfoy u Borgina a Burkese dělal.
Také nahlédneme do vztahů otce a syna Malfoyových. Když chce Draco Ruku slávy (z níž ve filmu zbyla jakási ruka, která chytne Harryho, ale nedokáže ho udržet), Borgin ho informuje: „Vložte do ní svíčku a ta posvítí jen tomu, kdo ji drží! Nejlepší přítel zlodějů a lupičů! Váš syn má vytříbený vkus, pane.“ Lucius se ohradí: „Doufám, že z mého syna bude něco víc než zloděj nebo lupič, Borgine.“ Následně však dodá: „Ovšem pokud si ve škole nezlepší známky, možná je to opravdu jediné, k čemu se hodí.“ Když se Draco ohradí, že učitelé jiným nadržují, obzvláště Hermioně, Malfoy reaguje: „Myslel jsem si, že ti bude hanba, když tě nějaká holka, co ani nepochází z kouzelnické rodiny, při všech zkouškách zastře.“
Obojí ukazuje také na vztah Malfoyů k mudlům. Lucius ovšem nemá jen jednoduché předsudky, jde mu o to, aby si čistokrevní kouzelníci svou domnělou nadřazenost skutečně zasloužili, což můžeme konec konců vnímat i jako pozitivní rys.
Celá příhoda má v knize ještě další významy. Poprvé se zde setkáme s obchodem Borgina a Borkese, o kterém se později dozvíme, že v něm kdysi pracoval Voldemort jako prodavač. Obchod pak sehrál velkou roli při zabití Brumbála. Draco zde nyní poprvé uviděl rozplývavou skříň, kterou posléze použil k přemístění smrtijedů do Bradavic.
Rozdílů mezi filmem a knihou nalezneme více. Ve filmu chybí například oslava úmrtin Skoro bezhlavého Nicka nebo svátek sv. Valentýna (o tom jsem psal již dříve). Je jasné, že nelze do dvou a půl hodiny vměstnat vše, jakkoli mi tyto scény chybí. O Tajemné komnatě studenty neinformuje profesor Binns, nýbrž profesorka McGonagallová, co se dá dělat. V knize je Harry nejprve uzdraven Fawkesem, pak teprve zničí deník. Ukazuje to, že Voldemort není dokonalý, na léčivé účinky fénixových slz prostě zapomněl. Ve filmu je to naopak, a neukazuje to tudíž nic. Budiž. Nicméně některé změny jsou skutečně pozoruhodné.
Na hodině lektvarů si například ve filmu profesorka Prýtová a studenti spolu povídají, když mají na uších nasazené klapky, a tedy se nemohou slyšet. Pokud by přes klapky slyšet šlo, byli by všichni zasaženi křikem mandragor. V knize se samozřejmě neslyší, dorozumívají se posunky. Zde jsme tedy svědky naprostého filmového nesmyslu.
Vypadla zajímavá scéna s Argusem Filchem. Když se v knize Harry vrací z famfrpálového tréninku, pošpiní blátem podlahu. Filch si ho odvede k sobě a chce mu uložit trest. V té chvíli však Protiva (kterého navedl Skoro bezhlavý Nick, aby Harrymu pomohl) způsobí rámus a Filch odejde. Harry na jeho stole nalezne korespondenční kurs Rychločar (mimochodem, je to skvělá parodie mudlovských korespondenčních kursů). Harrymu dojde, že Filch není skutečný kouzelník. Později se ukáže, že je Filch moták. Vysvětluje se tím jeho nesnášenlivé chování ke studentům, stojí za ním závist, a také to, proč vehementně podezřívá Harryho z útoku na paní Norrisovou. Filch totiž tuší, že Harry jeho kurs objevil, a je přesvědčený, že mu chtěl ublížit právě proto, že je moták. Díky tomu bradavickému školníkovi lépe rozumíme, ve filmu je jeho chování nemotivované.
Poslední změna, na níž chci upozornit, je scéna, kdy Harry osvobodí domácího skřítka Dobbyho od Malfoyových. Lucius je vzteklý, byla to poslední kapka poté, co Harry zhatil jeho plány s Tajemnou komnatou, a navíc mu vmetl do obličeje, že Voldemortův deník Ginny podstrčil on: „Lucius Malfoy stál jako přimražený a upřeně na skřítka zíral. Pak se však vrhl na Harryho. ‚Připravils mě o služebníka, ty kluku!‘“ Dobby však Malfoye pomocí skřítčího kouzla odhodí. Malfoy pak sáhne po hůlce, když mu však Dobby řekne: „Teď se pěkně seberte a jděte. Harryho Pottera se ani nedotknete. Jděte už, jděte,“ zahalí se do pláště a zmizí. Ve filmu se stane něco jiného. Lucius ihned vytáhne hůlku, namíří ji na Harryho a řekne: „Avada…“ Kedavra již nestihne doříci, neboť mu v tom zabrání Dobby. Přes všechno jeho rozrušení, máme věřit, že by byl Malfoy tak hloupý a seslal na Harryho v Bradavicích kletbu, která se nepromíjí? Že by zabil Harryho hned za dveřmi Brumbálovy pracovny? Když se tolik snaží, aby kouzelnická obec věřila, že se během první války s Voldemortem k Pánovi zla přidal jen proto, že byl zasažen kletbou Imperius? Navíc ve chvíli, kdy Voldemort nemá žádnou moc? To je v naprostém rozporu s jeho povahou.
Jaké poučení z toho plyne? Film je film, ale kdo chce svět Harryho Pottera skutečně poznat, bude muset číst knihy. Abych se vrátil k úvodní otázce. Musel Harry skončit na Obrtlé ulici? V knize ano, v ní tato scéna přispívá k lepšímu pochopení celého děje. Ve filmu nikoli, tam je tato scéna spíše jen na efekt.
2024 ©