Lidi, začala famfrc předsezóna! Vstávat a lítat!!!
Já bych teda taky lítal, kdybych zrovna nepsal tendle článek.
Jssem si musel postěžovat, jinak by nadřízení mohli myslet, že to snad dělám rád a dobrovolně =D.
Nebel má za sebou první trénink, chvalte Merlina a všechny neohrožené, kteří si urvali nová procenta.
Většinou nevím, co je zrovna za den a stěží zvládám poznat každou druhou neděli a měl byssem se vyhnout Trollům. V soboru 11. Jssem ale žádnej problém se zmatením neměl. První famfrc událost roku! V takovej den se nedá zaspat, Forcer vibruje pod postelí tak hlučně, že člověk sedí v pyžamu, klinká nohama ve vzduchu přes okraj postele, čučí z okna na ztemnělé pozemky a nadává svítání za to, že se nesnesitelně fláká. V den prvního tréninku se nedá zaspat. Zvlášť, když trénink začíná v šest večer =D.
Po posledním zápase, co jssem v minulé sezóně odehrál, jssem byl důrazně poučen o tom, co by se mělo před zápasem jíst. Zasednul jssem teda k nebelvírskému stolu a doplnil malý hlouček nazelenalých spoluhráčů.
„Tatarák k večeři,“ zabrblal jssem a namazal si na toust vrstvu mrtvé krávy. „Kdyby pak zkušenost na chytači aspoň rostla rychleji.“
Helene Langdon ohrnula ret. „Já zůstanu u džusu.“
Vsadím se, že jak propalovala můj toust pohledem, určitě tu mrtvou krávu usmažila. Neb se k nám naklonil se superpřísným výrazem.
„Jestli vám při tom přátelském rozhovoru zaskočí sousto a vy tady umřete po dlouhých bolestivých minutách dušení, OSLABÍTE TÝM!“
Nemohli jssme s Helene potlačit smích.
„Ty jsi dneska v kondici, Nebe,“ poplácal jssem kapitána po rameni. Hned se vrátil ke svému pergamenu se jmény a mnoha čísly a ostatní dojedli večeři.
Po cestě na hřiště jssme se s Michelle Blueflame a Jane January překřikovali a trumfovali, kdo zná víc jmen slavných famfrpálových hráčů, Queya si zpívala něco o žluté ponorce a nastupující brankáři, Jane Mooren a Alex Rattray, probírali zkušenosti s novým brankářským zákrokem, o kterém Jane četla ve famfrpálovým magazínu. Odrážečky Ciss a Nia mlčely a hřály si ruce o konvice s čajem. Jako poslední šla Mariana Kohoutová s nosem zabořeným v nějaké příručce o efektivní obraně.
„Je nás tu málo! Kde všichni vězí?“ brblal Neb zatímco jssme se převlíkali. A tak se stalo, že Jassík první hoďku tréninku střílel Camrál na branky. Postupem času se na hřiště přitrousilo víc spolužáků, někteří měli dokonce i potřebnou výstroj – helmu a chrániče. To je jedna z mega výhod tréninků, člověk může lítat třeba v pyžamu (což jssem mimochodem zkusil =DDD). Ale otřesy mozku nejssou vůbec sexy, takže helma je nutná, což nám Neb vtloukal do hlavy tak vehementňácky, až nám skoro ten otřes mozku způsobil sám.
Ouplně nejdůležitější věcí, kterou trénink přinesl, bylo jedno velký odhalení: Nebelvír umí zpívat! Hlavní pachatelka: Queya Aislinn AnMhoráiv. Usvědčena z podněcování ke zpěvu a ze znaní slavných songů. Profesor Orionis mezi ležákováním přišel s revoluční a dost ulítle úžo nápadem: nebelvírský sbor. S madam Betelgeuse jako sbormajstryní bysme určitě zbořili všechny žebříčky populární kouzelnické hudby.
Mimo tudle hlavní věc nám trénink dal i nějaký ty procenta (taková podružnost =DDD +uhýbá Nebovým útokům na svůj drzý držák hlavy+) Zatleskat těm, kteří dobyli nově stovku, můžete u vývěsky (kterou máte všichni určo už dááávno přečtenou ;)).
Kdo nemaže, ten neletí! Takže leštěte Forcery, posilujte, otužujte se a modlete se ke košťatovým bůčkům....... teda bůžkům!
Hau, dolítal jssem.
+odfičí+
2024 ©