Druhý úkol Sedmiboje je za námi. V praktické části naše sedmibojařky obsadily třetí (Emily), sedmé (Niane) a jedenácté (Esperanza) místo. Po kreativní části je v průběžném pořadí Sedmiboje nejúspěšnější kolejí Zmijozel (389), následuje Havraspár (361), Nebelvír (308) a Mrzimor (143). Výborného výsledku v kreativní části dosáhly Esperanza a Niane, které se spolu s havraspárskou Katelyn Auster umístily na prvních třech místech. Emily byla bohužel penalizovaná za nedodržení zadání.
Zeptal jsem se sedmibojařek, jaké dojmy z druhého úkolu mají. Kromě nich se s námi podělí o svůj názor i Oliver, který opět, když si mohli ostatní obyvatelé hradu praktickou část vyzkoušet, dosáhl z nebelvírských nejlepšího času.
Emily Smith
„Takže, druhé kolo se mi líbilo. Praktická část byla pro mě překvapivá. Lektvary vařím ráda a s luštěním textu jsem měla malé problémy. Na začátku jsem blbě zmatkovala, ale pak, jak už člověk ví, co dělat, to bylo v pohodě. Prostě se nějak zdařila – což jsem se i divila, ale ta kreativní… Škoda, že mi to neuznali, protože když jsem to odevzdávala, měla jsem z toho tak dobrý pocit! A tolik práce mě to stálo, no nevadí, snad ve třetím kole konečně uspěji tak, jak bych chtěla. Přece jenom zadání je to lepší než ve druhém. Napsat deník ve stylu kouzelnice, kterou jsem neznala a neměla tu čest se s ní setkat, bylo obtížné. Ale nějak se to zvládlo… Tak snad budu mít teď více štěstí. +usměje se+“
Esperanza Milagrosa
„Co se týče praktického, opět – kdybych nebyla zbrklá a četla jsem ještě pozorněji než prvně, mohla jsem mít lektvar hotový hned. Já jsem se zasekla v tom, že jsem dělala zbytečně chybná mínění u přísad, které jsem měla správně. Říkala jsem si, co tam ještě může být jinak, protože vaření lektvarů je zapeklitá věc a mohla jsem návod pochopit jinak, než jak měl být správně. Kámen úrazu byl, že ani po třech hodinách zkoušení jsem nepokročila a byla vyžadována moje přítomnost u mudlů. Tím jsem se bohužel okradla o dvě nebo tři hodiny času, nedalo se nic dělat. Když jsem se tady objevila podruhé, přišla kontrola od organizátora a bylo mi prozrazeno, že chybu mám někde úplně jinde, než si myslím. Poté už mi to bylo jasné a já jsem se proklínala až do pátého kolena za to, že opět neumím číst – tedy číst pozorně. Poté jsem už měla jasno a lektvar zdárně namíchala. Škoda těch chyb, opět. Doufám, že se moje hlavička pořádně poučila a příště bude opravdu číst zadání více než soustředěně a pozorně.
Co se týče kreativního zadání, musím říct, že jsem z toho měla pocit normální – něco jako: jo to udělám, to půjde, neproklínala jsem to a ani jsem z toho nebyla v oblacích blaženosti.
Dva dny jsem sháněla materiál a tuším celý čtvrtek jsem na něm dělala. Bavilo mě třeba to opalování okrajů papíru, byla to strašná piplačka a pokoj jsem pak měla celý začouzený, když jsem musela sfoukávat hořící papír. Nutno říct, že jsem stříhala papír A4 nadvakrát, protože poprvé jsem stříhala najednou velké množství stránek a bylo to dost nakřivo, takže druhý pokus byl, že jsem měla jeden vzor a podle něj stříhala max. tři listy, aby to bylo co nejpřesnější. Ale efekt, který vznikl, se mi příšerně moc líbil. Ani nevím, kolik to bylo stránek. No a pak jsem si hrála s deskami deníku. Původně jsem je měla nabarvené vodovkami, ale hrozně se mi to nelíbilo – papír se začal totiž krabatit a trousit. Tak jsem zvolila to, co je ve výsledku stříbrnočerné. A pak jsem tomu udělala ještě ty ochranné rohy. Sranda byla s tím, když jsem listy lepila k sobě a pak do hřbetu knihy… to bylo nervů! No a hlavně… psát čitelně a drobně, aby tam toho bylo více, protože mi přišlo, že bych tam toho měla málo oproti jiným soutěžícím.
Díky Godrikovi, přepsat text se mi podařilo bez chyby hned na poprvé, byla jsem ráda, že se mi to povedlo.
Celkově jsem se svým úkolem byla spokojená, ale pořád se mi zdálo, že je tam textu opravdu málo, ale já nevěděla, jak to jinak napravit. Prostě jsem to musela risknout.
Z hodnocení porotců jsem úplně na větvi, ani věřit se mi tomu nechce, že se to tak moc líbilo. Děkuju jim za ono hodnocení.“
Niane z Libelusie
„Druhé kolo pro mne začalo trochu nešťastně, protože ihned po vstupu do Arény mě začal vyhazovat vstup do našeho světa zpět k mudlům, přišla jsem kvůli tomu o hodně ingrediencí a celých lektvarů, nakonec jsem ještě zápolila s matematikou, ale Merlin stál při mně a já dokončila. Kreativní část ovšem byla něco! Strašně ráda vyrábím, zvlášť z přírodních materiálů, takže jsem byla z takového úkolu u vytržení. Moc jsem si to celé užila a jsem ráda, že se dílko líbilo.
Dělá mi radost, že jsme celým druhým úkolem prošly (my sedminebelky) tak dobře. Snad to bude lepší a lepší!“
Oliver McCollin
„Tentokrát musím říct, že mne to doopravdy překvapilo, neboť se mi skoro nedařilo, než mi pár věcí došlo, tak jsem si to musel dost dlouho číst a tuším, že mám nejdelší čtení ze všech. +směje se+ Každopádně jsem doopravdy rád, že jsem dopadl takhle. Nejradši jsem, že jsem porazil madam Bete a pana Fila +už se skoro válí pod stolem smíchy+, ale jako ty dvě minuty na to uvaření byly vyloženě vražedné +posteskne si+, jednou jsem tam zkysnul. Ale myslím, že je vidět, jak skvěle se to podařilo Em, když měla asi o půl minuty horší čas, a to měla ty nervy z ukončení.
Každopádně jsem dopadl tak dobře asi proto, že se neúčastnil jistý červený ex-prefekt a ex-kapitán famfru, se kterým jsem se chtěl utkat znovu +vyplázne jazyk+.“
Bohužel, exák neměl možnost zkusit si tuto část. Přestože byla uvolněna pro všechny až v úterý, v pátek, kdy jsem se na ni chystal, již byla uzavřena. Ale Oli, příště tě porazím! +rozesměje se+