K Velikonocům a pomlázce se již od nepaměti váže hned několik zvyků.
Jedním z nich je také Svatý týden nebo také Pašijový týden, který začíná Květnou nedělí a končí Velikonocemi.
Jak se jednotlivé dny jmenují, vám hned řeknu.
Neděle- Květná
Pondělí- Modré, někde Žluté
Úterý- Šedivé
Středa- Škaredá, též Černá
Čtvrtek- Zelený
Pátek- Velký
Sobota- Bílá
Neděle- Velikonoční
Pondělí- Červené
Květná neděle je poslední neděle z čtyřicetidenního půstu. Letos začátek půstu vyšel na 9. března. Název této neděle je odvozen od květů, kterými bývají vyzdobeny kostely a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše v Jeruzalémě. Tento zvyk se dodnes udržel v mnoha domácnostech po světě, ale místo palmových větví máme doma tzv. kočičky, což jsou proutky kvetoucí vrby.
Modré pondělí je den, kdy se kostely zdobily fialovým suknem. Ale své jméno dostalo podle německého „blauer Montag“. Podle tradice bychom v tento den neměli pracovat.
Na Šedivé úterý se nosí bílá barva, která připomíná roucha, jež si oblékali nově pokřtění v prvotní církvi a která symbolizovala nový život. Na tento den připadá vymetání pavučin a uklízení.
Škaredá středa nebo taky sazometná středa tohle jméno dostala proto, že se v tento den vymetají komíny v domě. Podle pověry (jak jinak) by se v tento den neměl nikdo mračit, jinak se bude mračit každou středu v dalším roce. Taky hospodyňky na tento den vařily škaredé jídlo. Nějaké placky, leč dobré, akorát potrhaly, aby vypadaly škaredě. Ovšem, dámy, vy v tento den můžete klidně naservírovat protějšku hnusné jídlo a pak říct, že je přece škaredá středa, tak nemůže mít jídlo supr.
2024 ©