Některé koleje už mají za sebou oba letošní famfrpálové tréninky a nedočkavě vyhlížejí první zápasy. Nováčci jsou plní očekávání, nevědě, co mají před sebou. Oproti tomu otřelí hráči se už psychicky připravují na hodiny úmorného létání. Procenta sice přibývají pomalu, ale jak se říká: „kdo vytrvá, vyhraje“. Zápas však není jen o tom, kdo toho naklikal víc a kdo má lepší vybavení. Je tady však ještě jedna možnost, jak výrazně zlepšit svůj výkon a šance pro domácí tým, a právě o tom si dneska něco povíme.
Pamatuji si, že ještě jako lososka jsem byla celá hrr, abych pečlivě prozkoumala taje našeho hradu. Dodnes se čas od času objeví něco, co mě mile překvapí, ale nezapomenu na den, kdy jsem konečně našla tu slavnou letovou plochu. To bylo radosti.
„Hop“, přikázala jsem svému koštěti, které mi bezpečně přistálo v ruce. Natěšená jsem hnedka nasedla a vzlétla do vzduchu. Jaké bylo mé zklamání, když jsem zjistila, že chytit terčík není žádná sranda. Nevěřila jsem, že budu někdy schopná získat magíka za pochytání 20 terčíků. Jako správná lvice jsem se však nedala a urputně to zkoušela dále. Znova a znova jsem se zvedala ze země, až to jednou prostě přišlo. Samozřejmě mě to povzbudilo, první laťka byla zdolaná, pořád však bylo na čem pracovat. Časem jsem se utvrdila v tom, že bez tvrdé práce a tréningu to prostě nepůjde.
Jak však dosáhnout těch nejlepších výsledků? Kdo jiný by to měl vědět než ti, jejichž jméno je uvedeno v Top 10. Vybrala jsem si z úspěšných po jedné osobě z každé koleje (Jane Patricia Vamos za Nebelvír, Jane Karen Langley za Mrzimor, Cerridwen Lowra Antares za Zmijozel a pan Filius Orionis za profesorký sbor) a položila jim pár otázek.
1. Jste uveden v Top nejlepších chytačů terčíku. V čem se skrývá tajemství úspěchu, je to vydřené, talent nebo snad šťastná náhoda?
Jane Patricia Vamos: V mém případě je to kombinace vydření a talentu. Tohoto počtu se mi podařilo dosáhnout už někdy v druhém ročníku. Ten den jsem byla na ploše už několik hodin, pokud si dobře vzpomínám tak 6, a sotva jsem se rozhodla, že už si odletím jen dva nebo tři lety a končím, podařil se mi tak skvělý výsledek.
Jane Karen Langley: Je to vydřená náhoda :-) Rodiče mě vždy do létání tlačili, i když mi to moc nešlo. Ale tady na škole najednou bum. Nejdřív to bylo jen průměrné... kolem 30-35 terčíků, ale ve třetáku bác - a rekord byl tu :-)
Filius Orionis: Já bych řekl, že tak nějak všechno dohromady. Čím více dřete, tím lépe se naučíte létat (= talent) a také budete mít více příležitostí k tomu, aby terčíky s vyššími čísly letěly "chytatelně" (= šťastná náhoda).
2. Vzpomenete si ještě, jak dlouho Vám trvalo, než jste na letové ploše začal podávat kvalitní výkony? (řekněme například nad 50 terčíku a více)
Jane Patricia Vamos: Docela dlouho ne. Myslím, že k padesátce jsem se přiblížila po měsíci. Překonat padesátku už bylo horší, ale podařilo se mi to ještě v prvním ročníku.
Jane Karen Langley: no tak kolem dvou tří let
Filius Orionis: Tuším, že na hranici 58 terčíků jsem se dostal hned v prvním ročníku ještě před začátkem famfrpálové sezóny, ale Tlapu (myšleno kolejní časopis, jistě =D) bych za to do ohně nedal.
3. Svůj osobní rekord si držíte již poměrně dlouho, chodíte se v rámci protažení ještě někdy na letovou plochu podívat?
Jane Patricia Vamos: No je pravda, že už jsem tam dlouho nebyla. Po úspěchu jsem tam chodila ještě dlouho docela často, ale když se mi přes celý jeden rok nepodařilo překonat svůj osobní rekord, tak jsem si uvědomila, že na víc asi už nemám a nechala jsem toho.
Jane Karen Langley: Už moc ne, ale plánuju ho zase pokořit. Velmi brzo ;-) (pozn. red.: odpověď je z 5. 4. 2012)
Filius Orionis: Na letovou plochu občas zavítám, spíš než kvůli protažení je to ale kvůli možnosti vidět nejlepší letce seřazené podle jejich skóre a zkontrolovat, zda k nim nepřibyl někdo nový.
4. Pokud ano, kolik terčíku průmerně chytáte?
Jane Patricia Vamos: Bývalo to jako na houpačce. Někdy se mi dařilo a průměrně jsem mohla nachytat 40 - 50 terčíků, a někdy se nedařilo a bylo to tak okolo 25.
Jane Karen Langley: Většinou se držím kolem 30-35...
Filius Orionis: To si netroufnu odhadnout, ale moc to nebude. Pamatuji si, že dřív, když jsem létal pravidelně a na lety se soustředil, dosahoval aritmetický průměr hodnot mých letů čísla 24, teď to tedy bude určitě ještě méně.
Pana profesora Fila jsem se ještě navíc zeptala: Mohl by jste začínajícím letcům dát nějaké cenné rady?
Filius Orionis: Jestli to budou cenné rady, nevím jistě, každopádně o pár postřehů, které minimálně já považuji za zajímavé, se s nebelvírskými studenty, u nichž vidím zájem, vždy rád podělím. =)
Nakonec jsem ve spěchu odchytla i svůj velký terčíkový vzor – Cerridwen Lowru Antares.
1. V Top chytání terčíků jsi naprostá jednička hradu už nějaký ten pátek. Pamatuješ si ještě, v kterém ročníku jsi udělala tento rekord?
Cerri: Vzhledem k mému propadání není ročník podle mě zas až tak podstatný, bylo to ve školním roce Zima 2010 každopádně.
2. Vyžadovalo to dlouhé hodiny trpělivosti, odříkání a tréningu, nebo je to spíš dílem šťastné náhody?
Cerri: Obojí. Pamatuju časy, kdy jsem byla schopná létat i několik hodin denně, ale bez šťastné náhody mimořádného výsledku podle mě dosáhnout nejde. Počtem pokusů se ale možnost šťastné náhody zvyšuje. =)
3. Máš nějaký tajný recept na to, jak se ti nejlépe léta?
Cerri: Teď už ne, mívala jsem. Určitá hudba, určitý styl letu, určitý prohlížeč, atd. Přesný návod nemám zájem poskytovat. =D
4. Chodíš ještě občas navštívit letovou plochu, aby ses udržela v kondici? Kolik terčíku průměrně chytáš v této době?
Cerri: Velice zřídka. A většinou tam jdu jenom proto, abych viděla ten žebříček a mohla si tak nejrychleji zjistit nějaké nové změny, zejména v té části 60+. Takže nic světoborného a ani se o to nesnažím. =)
5. Pokud by se nějakemu obyvateli hradu podařilo tvůj rekord překonat, usilovala bys o návrat na výsluní?
Cerri: Přemýšlela bych o tom, jestli by mi to za to stálo. =) Asi podle toho, kdo by to byl a jakým způsobem by to udělal. =D Mi ale každopádně nikdy nešlo o to první místo tam, jako spíš o to mít hodně terčíků. =) Jestli jsem první nebo desátá už na téhle úrovni moc roli nehraje podle mě. =)
Abych to tedy nějak shrnula. Chytání terčíků je nepochybně jedna z těch věcí, která zabere spoustu vašeho času. Pokud máte talent a pravidelně chodíte trénovat, vaše šance jsou určitě lepší, než kdyby jste to zkoušeli jednou za školní rok. Ať tak či tak, obrňte se notnou dávkou trpělivosti a věřte, že jednou se na Vás paní štěstěna usměje. Když budete připraveni, odmění Vás za to dlouhé čekání pěkně vysokým číslem.
2024 ©