Nazdar bando!
Dneska jssem byl nucený definitivně přiznat, že jssem před časem slíbil napsat článek. Většinou tyhle katastrofy zvládnu zažehnat včas, ale dneska na mě Libeluská uhodila ve stavu rozespalosti a nezareagoval jssem dost rychle.
Hned jak šéftlapice prokličkovala mezi bordelem ven z pokoje, kluci mě v tom chlapácky nechali. Prostě šli na snídani. Nebo do knihovny. Nebo do sovince. Nebo kamkoliv jinam. Jako bych snad byl tolik nesnesitelnej když píšu povinnosti.
Sed jssem si teda do chumlu svejch peřin, polštářů a oblečení, co ještě není moc zadělaný, takže ho plánuju ještě někdy použít. Někde pod polštářem jssem vyhrabal pergamen s malinkou čmáranicí profesora Werewolfa, tak ani nebylo třeba vstávat a moh jssem hned začít. Začít psát.
Děsný.
Po pěti letech by člověk řek, že už bude v okecávačkách zkušenější.
Jeden z mých argumentů, proč bych rozhodně neměl psát článek o nebelvírském tréninku, byl ten že si z toho tréninku nic nepamatuju.
Pak jssem zaostřil na rudý tentononc, co mi ležel na nočním stolku. Nic takovýho jssem nikdy nevlastnil, tak i to bylo dost podezřelý. V zápětí to začalo odpočítávat nahlas: 5, 4, 3, 2, 1... Vyskočilo to do vzduchu a začlo to trylkovat:
Kdo se chce skvělým novinářem státi,
musí se naučit dobré články psáti.
Otráveně jssem zamručel. „Jssem antiredaktor, ne nějaká řadová redakční ovce!“
Aparát zareagoval:
Ano, i OVCE dobré je míti,
než-li začnete nejlepším býti.
Fajn fajn. Ať to mám z brku... Začneme s...
Začíti s úvodem, tak se to patří,
kdo tohle dokáže, ten úspěch spatří.
„Dobře!!!“ zařval jssem nakrknutě. Tak teda úvod. Jak má vypadat?
Úvod má nalákat, shrnouti obsah,
ovšem jen kraťoučce tohleto popsat.
Fajn. Nalákat jo? Sevřel jssem brk pevněji, až se trochu zdeformoval, a začal jssem škrábat těsně pod karikaturu pana Werewolfa.
Úvod: Jassík napsal článek.
Jo, to je dobrý. Co následuje po úvodu? No tak mašino, pracuj. - kope do mluvícího návodu -
Po úvodu článku přijde textu tělo,
v němž říci vše jasně by se mělo.
- zkontroluje obrázek a s přikývnutím lepí obrázek na pergamen žvýkačkou -
Všechno naprosto jassný.
No a na konec by měl přijít závěr, ne?
V závěru vše jasně shrňte,
pak blahem z dobré práce vrňte.
No potěš, to je pěkně zákeřná krabička. Možná by bejvalo bylo lepší, kdybych napsal, že trénink byl děsivě dlouhej. Že hromada lidí pořádně makala na každým procentu. Jak bylo super, když dávala Marla jeden gól za druhým. Jak bylo super, když Lily dávala druhý gól za prvním. I když to bylo do mý brány. Jak bylo úžo, když jssem dostal potloukem, když si madam kolejnice odskočila pro ležák. Jak jssem si nechal počmárat sádru na noze od všech spoluhráčů. Jak jssem málem dostal školní trest za sprostý obrázek od Emily. Jak mě vysvobodila Espi a nalila mi do krku správný lektvar. Jó, ještě jssem moh napsat o tom, jak mě Niane chtěla prohodit obručí, když jssem jí hodil Camrál politý ležákem. Jak jssme s Kirstí zpívali kolejní hymnu s vymyšlenejma slovama a hrozil nám další školní trest. Taky bych moh shrnout čísla - kolik hráčů se sešlo, kolik se dalo gólů a kolik lidí dosáhlo stovky. Ne, todle ne, to nikoho nezajímá.
Ale kam bych to všechno napsal? Do těla? Nebo na závěr.... To jssou divný pravidla, vůbec jim nerozumim.
Trénink byl fajn, však víte.
Puchec,
a dalším tréninkům zdar!
Jassarin Al, anti-psáč z Anti-ky
PS: Dikes za photo z kumbálku www.dollstuff.net
Jo a taky dikes sobě zato, že jssem se obtěžoval nechat se obtěžovat.
2024 ©